Jak jsme stopovali baroko (4. - 8. 3.)

Po návratu z opuštěného ostrova na nás čekalo těžké pondělí. Těžké, protože jsme se ráno na kruhu od našich dospěláků dozvěděli, že se k nám už nevrátí Pavla. Bohužel, nemoc jí to nedovolí.  Sice jsme smutní a přejeme Pavle, aby se brzy uzdravila, ale máme i trošku radost. Většinu expedic u nás Axotolů totiž přebírá Agnes. Dopoledne jsme se pak vydali na návštěvu k Salesiánům, kteří si pro nás v kostel připravili povídání o Velikonocích. O tom, jak je slavíme a co vlastně slavíme. Své získané znalosti jsme si pak ještě ověřili na různých stanovištích, kde jsme získali písmenka do tajenky a společně pak dali dohromady velikonoční obraz. Po obědě jsme si navzájem představovali plakáty o významných událostech a objevech renesance, které jsme tvořili ještě před zimním pobytem. Každý jsme si pak zapisovali informace, které pro nás byly nové nebo nás zaujaly. 

Úterní ráno jsme zahájili novou písničkou Rána v trávě, kterou jsme se na kruhu naučili. Ze začátku to pro nás bylo trochu těžké, ale za chvilku jsme se naučili nejen slova, ale i vytleskávání na správných místech. Matematická rozcvička nás na chvíli přenesla do světa geometrie. Agnes vždy něco nakreslila na tabuli a my měli na tabulku napsat název. Když jsme si takhle napsali a připomněli několik pojmů, ještě jsme si zahráli sovu. To si jeden z nás myslí na jeden z pojmů/útvarů/těles a ostatní mají tři otázky na to, aby zjistili, který to je. Po rozcvičce jsme si slavnostně rozdali druhé pracovní sešity a pustili se do práce. Čtvrťáci pokračovali v tématu geometrie a snažili se rozluštit pokyny k narýsování tajemné konstrukce. Páťáci se po delší době vrátili k rovnicím, jejich převádění do různých prostředí a počítání neznámé. 

Ve středu jsme se vydali na Pohořelec stopovat Baroko. To je totiž naše nové téma projektu. Ale než jsme se do toho mohli pustit, bylo třeba se nejprve zastavit a trochu si pohrát na báječném hřišti, které jsme po cestě objevili. Pak jsme se vydali směrem na Loretánské náměstí. Po cestě jsme si vyprávěli různé pověsti a zajímavosti, třeba proč se to místo jmenuje Pohořelec, jak poznáme Jana Nepomuckého, nebo jak možná zemřel Tycho de Brahe. A taky koukali kolem sebe, sledovali fasády domů a porovnávali je mezi sebou a s tím, co známe. A tak jsme postupně vykoumali znaky barokní architektury. Vše jsme si ověřili právě na Loretě, krásném klášteře, který v sobě ukrývá nejen loretánský poklad, ale i tajuplný domeček Santa Casa. Obojí jsme viděli a obdivovali. Po návratu do Kokošky jsme se pustili do tvoření her a kvízů, které z naší dnešní výpravy vychází. 

Ve čtvrtek ráno jsme si dali oblíbenou češtinářskou pohybovou rozcvičku. Ta byla tentokrát ale hodně krátká, protože nás hned Agnes rozdělila do dvojic. Jeden z nás měl představovat mimozemšťana a ten druhý člověka, který se snaží návštěvníkovi vysvětlit co je to divadlo. No, dost jsme se u toho nasmáli. Pak jsme se už samostatně pustili do psaní. Před přestávkou jsme si stihli i několik textů přečíst. Bylo úžasné, jak se toho každý zhostil jinak a divadlo mimozemšťanovi popsal po svém. Matematiku jsme začali hledáním různých rovinných útvarů, s vrcholy na trojúhelníkové mříži. Nebylo to vůbec jednoduché, i Agnes to dalo zabrat. Společně jsme to ale nakonec zvládli. Čtvrťáci se pak naučili, jak narýsovat rovnoběžky bez pomocí sítě a páťáci pokračovali ve svých rovnicích. Po obědě jsme se s Emilem dostali k dalším úkolům.

Pátek utekl jako voda. V matematice jsme pokračovali v rozdělané práci a v češtině si povídali o tom, co nesmíme zapomenout říct, když se snažíme druhého přesvědčit, aby si přečetl nějakou knihu. Tím nám vznikla myšlenková mapa, která nám pomohla vytvořit strukturu pro naše další mluvní cvičení, které nás čeká po Velikonocích. Na oběd se k nám připojili Sloni a po obědě si společně s nimi a Pandami chvíli četli. Někdo sám, někdo ve skupince. Před víkendem nás čekala ještě dílna čtení, tentokrát zaměřená na hlavní postavy.