Téma dvacátého století nás chytlo, a tak jsme v něm hned v pondělí pokračovali. Ještě jsme předtím na společném kruhu se Slony a Pandami přemýšleli, jaké byly letos expedice a jak by mohly vypadat příští rok. Padaly různé návrhy, od úplného zrušení expedic až po jejich dvojnásobné množství, i na návrh jejich složení či propojování s jinými třídami. A také jsme si povídali o tom, proč je vlastně děláme.
Ale zpátky do dvacátého století. Tam jsme se přesunuli téměř doslova. Vyzkoušeli jsme si totiž hru v roli. Všichni jsme se stali malým klučinou, který se narodil po druhé světové válce. Nejdřív jsme si museli najít co nejvíc informací nejen o něm, ale i o jeho době. Dokonce jsme prozkoumali i jeho dům, a to očima tajné policie. Zjišťovali jsme, co se komunistickému režimu líbí a co naopak ne. K tomu všemu nám pomohly úryvky z knihy Zeď Petra Síse. Pomocí čtení z jeho deníku jsme se posouvali v čase a zkoušeli si představit, jaké mohlo pro klučinu být dospívání v této nelehké době. Na závěr nás čekalo těžké rozhodnutí. Zůstat v Americe, nebo se vrátit za rodinou do Československa?
K tématu jsme se vrátili i ve čtvrtek, kdy jsme se neobvykle vydali na expedici. Spolu se Slony a Lenkou jsme navštívili Pardubice a hlavně Institut paměti národa. Nejdřív nás paní lektorka seznámila s příběhem jednoho statečného skauta, který byl neprávem odsouzen do vězení. Taky jsme zkoušeli psát a posílat motáky, drobounké zprávy na cigaretových papírcích, tak totiž komunikovali vězni se světem. Taky jsme si zopakovali, jaké důležité události se ve 20. století staly a Agnes pěla samou chválu, kolik jsme si toho z minulého týdne zapamatovali. Mnohem zajímavější byla ale výstava, která nás čekala potom. Na první pohled nic moc, jen podzemí s pár rámy. Vše se skoro zázračně objevilo, když jsme na rám pohlédli skrze tablet - fotky, videa, úkoly i další informace. Bylo to fakt hustý!
Samozřejmě jsme se i učili. V matematice čtvrťáci tvořili modely šesti- i osmistěnů, což nebylo vůbec nic jednoduchého. Páťáci se mezitím věnovali vlastnostem množin. Vyzjistili, co je to průnik a jak vypadá jejich sjednocení. Také vymýšleli své množiny. Všichni společně jsme počítali, kolik minut a vteřin má den a kolik je vteřin má kilosekunda a kolik sekund je jeden kiloden. To jsme se ale napočítali! V češtině jsme vymýšleli, jak nejlépe chytit v divočině slona. Tedy většinou slona s malým s. Někdo ho ulovil a snědl, někdo zas chytil a přesunul do záchranné stanice, každý podle svého. V pátek jsme si napsali krátký diktát a prozkoumali celou řadu různých rčení. O informatiku jsme tento týden přišli, ale určitě si ji někdy nahradíme!
