top of page

Jak jsme se trochu vrátili do pravěku

Od prvňáčků


V pondělí jsme se sešli se staršími v kobercovce, naším úkolem bylo napsat 5-1O slov, která by co nejvíce vystihla to, co jsme o víkendu zažili. Moc se nám to dařilo. Později nás pak čekala společná hra. Nejprve jsme si ale museli pomocí frotáže obkreslit opravdické mince a na barevné papírky napsat číslice, to byly bankovky. Třeťáci a čtvrťáci pro nás zatím chystali zboží, kreslili a psali názvy na papírky, zjišťovali jeho ceny. A pak už to vypuklo. Nakupovali jsme, počítali a přemýšleli jsme, co všechno si můžeme dovolit koupit, co chceme nejvíc a kde je jaká sleva. Velmi nás to všechny bavilo.

V úterý jsme si po angličtině potřebovali venku zakřičet, tak jsme si dali křičící závody v družstvech a pak i rozesmívací závody.


Ve středu jsme se vypravili vláčkem do Roztok do muzea archeologie Archevita. Vyráběli jsme si tady badatelské deníky, měli jsme lupy i průhledné papíry a pastelky. Zkoumali jsme, z čeho je co postavené, mohli jsme vstoupit do několika domečků a představit si, jak by se nám v nich žilo. V domech promítali filmy, jak zde lidé žili, co dělali, před očima se nám stavěly domy. Byly zde voskové figuríny lidí i zvířat, které na nás působily trochu děsivě, obzvlášť ta, která představovala mrtvou dívku v rakvi, která zemřela při porodu. Proti tomu už na nás kostra, kterou jsme si jako vyhrabali v písku nepůsobila skoro vůbec děsivě. Aspoň jsme si odtud na památku přivezli létající talíř, se kterým si teď o přestávkách házíme.

Ve čtvrtek jsme si pak přečetli celou kapitolu v Paní Láryfáry, tentokrát o léčení hádavky a mlátilky. Po dočtení jsme si ovšem museli na hádavku a mlátilku s polštáři v kobercovce zahrát. Kluci utekli do třídy a šli dělat něco rozumnějšího, neb holky strašně ječely. V pátek jsme si zase společně četli se staršími.

V pátek při ranním kruhu jsme si vylosovali otázku Co bys nechal ze světa zmizet, kdybys měl tu moc a Čeho by ses nechtěl dotknout. Ode dneška by třeba neexistovala čočková a drožďová polévka a fazole, ale také zlo a nemoci.


Při češtině jsme se pustili do druhého dílu Pepa školák a rychle se snažíme zapamatovat si všechna malá tiskací písmena, která jsme ještě neuměli. Hledali jsme si vždy malá a velká písmena na kartičkách, četli jsme si i slabiky psané malými tiskacími písmeny. V matematice jsme řešili neposedy, neboli zlobivá čísla, co nám utekla z příkladů a my jsme je tam museli vrátit. Hodně jsme počítali se šipkami a také jsme si zahráli hru s tabulkou čísel od 1 do 9, napsaných do tří řad a tří sloupečků. Každé číslo jsme si vybarvili jednou barvou a pak jsme sčítali podle zadaných barev. Také jsme si zahráli hru na postřeh a trpělivost, kdy jsme měli na papíře různými způsoby a různou velikostí zapsaná čísla a my jsme je měli hledat popořadě od 1 do 5O. Jak to všechno vypadalo můžete vidět na fotkách!


Mezi třeťáky a čtvrťáky, tentokrát od Verunky a Agnes


V pondělí na kruhu jsme si povídali, co jsme dělali o víkendu, ale nebylo to tak jednoduché. Měli jsme na to totiž jen 5-10 slov. Po kruhu jsme měli hodinku s Agnes, kde jsme dělali přáníčka pro Eve, která ještě zatím není ve škole, bohužel. Při projektu s Krištofem jsme otevřeli nové téma, zabývali jsme se cenou jídla. Potom nás čekala aktivita s prvňáky, kde jsme my, kokošáci ze třetí a čtvrté třídy, vytvořili kartičky s různým zbožím a nacenili je. Pak jsme je prvňákům prodávali za peníze, které si sami vyrobili.

V úterý jsme se hodně učili. V matematice jsme společně hledali rovnoběžky nejprve na rovinných útvarech a pak kolem nás ve třídě. Dokonce jsme zjistili, že některým útvarům můžeme říkat rovnoběžníky, ale ještě nám to nedává moc smysl. Čtvrťáci v tom pak pokračovali v pracovním sešitě, zatímco třeťáci dále vymýšleli střihy na šaty pro paní krychli. Tentokrát měly být ale takové, aby protější strany byly stejně ozdobené. V češtině jsme si nejdřív opakovali vyjmenovaná slova po B a L formou běhacího diktátu. Pak se čtvrťáci pustili do vytváření popisu předmětu, tedy teploměru. Třeťáci mezitím zkoumali, co ovlivňuje tvary sloves a jak poznáme, kdo něco dělá a kolik jich je.


Ve středu ráno jsme vyrazili na nádraží Holešovice, kde jsme nastoupili do vlaku. Tím jsme pak dojeli do Roztok u Prahy a pěšky jsme došli do muzea Archevita. V muzeu jsme se rozdělili na dvě skupinky, 1.-3. a 4.-6. třída. My starší jsme šli do druhého patra a mladší šli do prvního. Rozdělili jsme se pak do dvojic, do kterých jsme dostali pracovní list o nějakých dobách (bronzová, stříbrná) a co jsme vykoumali, to jsme pak vyplnili na počítačích. Když jsme jeli zpátky na nádraží, tak to STRAŠNĚ smrdělo, protože přes řeku byla čistírna odpadních vod. K obědu byla žemlovka, což některé hodně překvapilo.


Ve čtvrtek jsme začali projektem, ve kterém jsme si nejprve s Agnes povídali o našich obchodních taktikách z pondělka a pak jsme přemýšleli, do jakého ze tří možných obchodů půjdeme nakupovat, když potřebujeme konkrétní potraviny, které ale v různých obchodech stály jinak. Mohli jsme si vybrat z obchodu Všeměl, Úsměvu nebo Spořilu, ale většinou jsme se rozhodli nakupovat ve Spořilu. Při češtině jsme pokračovali v tom, co jsme začali v úterý, ale protože bylo po dlouhé době krásné počasí, strávili jsme druhou část češtiny venku. Vnímali jsme svět kolem sebe pomocí smyslů a pak své pozorování zapisovali do nejbarevnějšího sešitu. Kluci to vzali opravdu důsledně, protože ochutnávali i kůru nebo kameny.


V pátek nás opět navštívila čarodějnice Armína, a tak jsme mohli vymýšlet různé lektvary, které ale bylo vždy potřeba zahřát či ochladit na konkrétní teplotu. To jsme dokázali zařídit pomocí studených a horkých kamenů. Po obědě jsme měli jako každý pátek čtení. Tentokrát jsme si četli sami, protože Agnes s Danielou ještě přezkušovali Stell a Mikyho. Oba to v pohodě zvládli.




32 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page