Ve škole je stále krásně

Další podzimní týden uběhl jak voda. Jak krásné listí máme i na našem hřišti u Salesiánů!

Hned v pondělí jsme si udělali výlet k Anežce domů do Vinoře. Čekala nás tu Anežka s koláčem a jeji kamarád Šimon se svými potvorami, naštěstí zavřenými v krabičkách. Viděli jsme Šváby velké jak ukazováček, štíry velké jako nehet u palce i velké jako dlaň. Viděli jsme krásně barevné zlatohlávky i hrůzostrašné pavouky. V krabičkách byly i stonožky a mnohonožky. Kromě toho jsme potkali kočky a koťata, psa Kruciáše a obří želvu Eliáše. A pohladili jsme si i hada. Dokonce i Terezka! Na zahradě jsme ochutnali ostružiny a hromadu bylinek.

Ve čtvrtek jsme pak prozkoumávali Vyšehrad. Hledali jsme zde stopy po hradišti, souvislosti s pověstmi o Libuši či o Šemíkovi. Ty sochy z pověstí jsou nádherné! Prošli jsme se také vojenskou chodbou ve hradbách pevnosti, v obřím sále Gorlice jsme byli ohromeni původními sochami z Karlova mostu. Přemýšleli jsme o tom, kde se vzal Čertův sloup, rozlomený na tři části, a také o tom, jak vyluštit tajemné písmo na něm. V bazilice sv. Petra a Pavla jsme pak hledali obrazy, vztahující se k pověstem a u Panenky Marie jsme si zapálili svíčky. To byla krása, všechny ty malované obrazy a ta malovaná okna! A ten poklad! třetí největší v Praze. Bylo tu slavnostně a byli jsme tu úplně sami. Cestou zpět do Kokošky jsme si do pochodu zpívali “Jdeme na obídek” pořád dokola a spousta lidí chtěla najednou jít s námi. V Kokošce jsme si pak ještě prohlédli mapu znázorňující Vyšehrad z doby Karla IV. a zaznamenali nejdůležitější zážitky do deníků.

V pátek jsme si přečetli a přitom i trochu zahráli pověsti o Cyrilovi a Metodějovi, o Svatoplukovi i o sv. Václavovi. Snažíme se trochu proniknout do nejstarších českých a moravských dějin. Za úkol máme doplnit si časovou osu vlastní rodiny, kterou jsme si sami narýsovali při geometrii, a příští týden se už pustíme do vytváření obří časové osy českých dějin.

V češtině jsme se učili psát mě a mně u přípon, se staršími, s mladšími pak tvořit větné vzorce a naopak podle vzorců tvořit souvětí. Umíme ve větě jednoduché najít vyjádřený podmět a přísudek. Opakovali jsme si slova souznačná a protikladná, rozlišovali jsme slova lichotivá a hanlivá.

V matematice jsme si i s nejmenšími snažili uvědomit řády čísel do tisíce a čísla zapsat, hráli jsme si hru Myslím si číslo, třeťáci si procvičovali písemné sčítání. Se staršími jsme pronikali do tajů mnohoúhelníků a jiných rovinných útvarů, a tak jsme měli víc geometrie než je obvyklé.

Příští týden nás čekají nejen dějiny, ale i seminář s Ester, kde se budeme učit mluvenému projevu. Už se moc těšíme!