Jak jsme si užívali na sněhu
V neděli jsme se opravdu vypravili na hory. Stejně jako byl dramatický náš odjezd z Prahy, tak byl dramatický i náš příjezd na chatu Tesla v Dolních Mísečkách. Odjezd byl do poslední chvíle v ohrožení, jak jinak než kvůli covidu. Krištof s Anežkou byli nemocní a Dana sice při odjezdu měla test negativní, ale pouze do úterka, takže ve středu i s nemocnou Maggie musela odjet. A tak jsme zůstali pouze v rodičovské péči. Stejně jsme tomu učení moc nedali. Příjezd byl dramatický zejména kvůli sněžení a sněhu na silnicích, takže jsme taktak dojeli na dolní parkoviště, k chatě se dostala jen nejstatečnější a nejsilnější auta. Obzvláště chválíme auto Janečků i s řidičem! Děkujeme za pomoc!
Stejně dramatický byl i první den. Vypravili jsme se lyžovat, vlek ale nejel, sněžilo, fučelo, ale nám to vlastně nevadilo. Hlavně, že byla hromada sněhu. Když se ale přihnala sněhová vánice, taková bílá stěna, na chvíli jsme se přece jen schovali do přístřešku u vleku. Odpoledne jsme se vypravili na výzkumnou výpravu. Dana nás přes náš odpor vytáhla přes les až na Horní Mísečky, což bylo ve výsledku dobře, protože nás zpátky na bobech čekala úžasná, dobrodružná, i trochu nebezpečná cesta. A u chaty nás pak čekalo také parádní bobování, kutání a prozkoumávání potoka. Druhý den sjezdovka zase nefungovala, a tak jsme si udělali výlet skibusem zase nahoru na Horní Mísečky a těšili jsme se na sjezd dolů. Ale další dny už nás čekalo super lyžování na upravené sjezdovce, která byla celá jen pro nás! A počasí bylo nádherné, prostě za odměnu! Mnozí z nás se krásně rozlyžovali, někdo překonal strach z jízdy na vleku se snowboardem na noze a jiní svištěli strání dolů pěknou rychlostí.
Sice jsme se moc neučili, ale nezaháleli jsme. Jeden den jsme dostali takové divné, srandovní obličeje, ke kterým jsme dokreslili panáčky, vymysleli jejich jména a vlastnosti a někdy i jejich svět. Starší holky dokonce pomocí panáčků vytvořily celou Kokošku. Pěkně se zapojovali i mladší sourozenci Vojta, Artur a Terezka. Druhý den jsme zase měli za úkol přiřadit domácího mazlíčka, nejčastěji psa, podle podoby ke svému majiteli a vyluštit pak jedno moudro. Také jsme si ve skupinách zahráli vědomostní soutěž a divadlo. Povídali jsme si o bajkách, vlastnostech lidí a přeneseně pak i vlastnostech zvířat v bajkách. Vyrobili jsme si zvířecí škrabošky. Moc děkujeme Báře Matouškové za šablony! A pak jsme ve skupinách připravili a zahráli vlastní bajku. S většími jsme pokračovali ve čtení Temné dívky, s menšími jsme se pustili do zkoumání toho, jestli Myši patří do nebe. Očividně tam nepatří jen myši, ale i lišáci.
Na závěr pobytu jsme zjistili, že máme tolik věcí, které bychom dolů k autům mohli snášet až do půlnoci. Naštěstí nás tentokrát zachránila maminka Ely a vše nám ochotně vzala autem. Příště víme, že na hory jedině s batohem 😊.
Nejvíc se nám na celém pobytu líbilo, že jsme tu byli spolu, měli jsme čas na blbnutí, na deskové hry i na šipky, na pistolky i na koně. Už se těšíme na školu v přírodě, tentokrát snad s našimi učiteli a bez rodičů…
Komentáře