Zase všichni spolu
- baramatouskova
- 14. 2.
- Minut čtení: 2
Tak jsme se zas všichni potkali při společném ranním kruhu. Vyprávěli jsme si, jak jsme se všichni na horách i tady v Koko měli. A zas jsme si mohli společně stavět z lega a hrát si venku.
Při češtině jsme si četli s Pepou o tom, jak byl u dědečka, myslivce. Povídali jsme si a učili se společně o tom, jak žijí zvířata v zimě, jak o ně lidé pečují. Vyplňovali jsme Vénův diagram, jsou to vlastně dva protínající se ovály. Do levého jsme psali to, co má jen srnec, do pravého to, co má jen pes, doprostřed, kde se ovály protnuly jsme psali to, co mají oba společné. Dá se to hrát s čímkoliv, bavilo nás to. O srnci jsme si pak ještě napsali Životabáseň, neboli jsme v první osobě dokončovali věty. Vymýšleli jsme také otázky, na které odpovídala Dana místo zvířátek. Třeba Veverko, kam sis schovala zásoby na zimu? Nebo Zajíčku, kam chodíš v zimě spát? A spoustu dalších zapeklitostí. Poznáme už podstatná jména a slovesa. Umíme pomocí nich tvořit jednoduché věty a správně je podtrhnout. Psali jsme o veverce, a hned si o ní i vyprávěli a nakreslili si ji.
Při matematice jsme pro změnu jako pekli koláč. Nejprve jsme zjistili, co potřebujeme na jednu dávku, a pak ji zkusili zdvojnásobit a ztrojnásobit. A hned jsme si i říkali řady násobků 2,3,4,5 i 10 nahoru i dolů. Můžeme to zkoušet i doma.
Oblékali jsme také krychli. Měli jsme dřevěnou krychli a my ji měli obléknout do papírových šatů, které jí přesně padnou, a nesměl jí koukat ani nos. Učili jsme se pak kolik má stran, to je lehké, kolik hran, kolik vrcholů. Zkoušeli jsme si ji i narýsovat. A někteří jsme pak pomocí hracích kostek i počítali. Také jsme luštili výstaviště a hráli jsme hru Mat- Play, ta se ale někomu napoprvé zdála těžká, i když byla pro děti od pěti let.
Ve středu jsme si přáli zůstat v Kokošce a celý den mít na čtení a tvoření komiksů. Všichni jsme se moc snažili a pracovali jsme opravdu soustředěně. Nakonec jsme se odvážili svá díla ukázat spolužákům. Pro některé to byl první pokus o vlastní literární dílo. Moc se nám to povedlo.
A hodně jsme si také v průběhu týdne povídali o tom, jak se k sobě vzájemně chovat, co dělat, co nedělat. Umíme pěkně vyjádřit, co se nám nelíbí. A také jsme si povídali, proč nosit na oběd bačkory a jak se chovat na záchodě, aby zůstal použitelný.
A příští středu půjdeme do Zemědělského muzea na program o ptáčcích a zkusíme hlasy ptáků se skřivánkem začít přivolávat jaro.

Komentáře