Potřicátédruhé od Želv

 To to uteklo

To byl krátký týden. Sotva jsme se v pondělí pěkně všichni sešli, hned jsme se v úterý rozešli. 

A tolik jsme toho stihli zažít!

Nejprve společný kruh, na kterém Radka nadhodila, jestli si nechceme uspořádat swap našich nepotřebných věcí. S tím jsme hned souhlasili, a hned druhý den leccos přinesli, a o velké přestávce hned povyměňovali. Také jsme si, nejen o velkých přestávkách, užívali nové dětské hřiště, tedy hlavně tu houpačku a ručkování. A také bylo tento týden super, že nám Pandy představovali své referáty o cizokrajných rostlinách, některé i s ukázkami, či ochutnávkami. Takže jsme viděli dracénu i masožravku, očuchali jsme si strašně smradlavý plod ginkga, ochutnali jsme mango, malé i velké banány i ananas. Dozvěděli jsme se, že bambus strašně rychle roste, a je to tráva a banány zas byliny. Dozvěděli jsme se leccos o kaktusech, avokádu i kiwi. A mohli jsme mít i spousty dotazů.

Kartička na tento týden byla Víra v zázraky a za úkol bylo, uvědomit si, že bez našeho Sluníčka by nebyl tady na Zemi život. A tak jsme si kreslili Sluníčko a psali jsme mu, za co mu děkujeme. Nejprve jsme si ale povídali o tom, jak se nám dařilo usmívat se na sebe do zrcadla. Bylo super slyšet, že se  nám to mnohým už moc pěkně daří a dokonce jsme si i, někteří nahlas a někteří potichu, dokázali do zrcadla sami sobě říct spousty krásných věcí. Dana nám taky srandovně ukazovala, jak to nemá vypadat.

Při češtině jsme psali písmenko Ch a ch, řešili jsme složitou šifru, kterou si pro nás připravil Johánek, potřebolvali jsme k tomu znát abecedu, a při matematice jsme počítali zvířátka v moři u Velkého bariérového útesu, řešili jsme šipkové rovnice i hady.