Ahojky, všechny vás zdravíme!
Jsme prvňáčci, ale také Želvičky..
Poslechněte si, jak se to stalo..
V pondělí byl první školní den i u nás v Kokošce. Sešli jsme se všichni na zahradě u Salesiánů, tady máme totiž naši školu. Bylo nás opravdu hodně. Nejen dětí, ale i dospěláků. My, prvňáčci jsme tak trochu nevěděli, co nás čeká, tak jsme se rozkoukávali. Nejprve jsme se všichni v kruhu představili, pak jsme si trochu hráli, četli si společně přání na prázdniny, hráli jsme si prázdninové Místa si vymění a psali a kreslili jsme si přání na školní rok, která si zase přečteme až před prázdninami. Pak jsme se šli podívat do naší krásné třídičky, není zrovna moc velká, ale i pár rodičů se nám sem vešlo. My jsme si na malířské miniplátečko napsali své jméno a okolo si to pěkně vyzdobili. To aby všichni věděli, kde sedíme a jak se jmenujeme.
Celý první týden jsme chodili domů už po obědě, bylo strašné horko, a i když jsme byli hodně venku, stejně jsme byli rádi. Třeba ve středu jsme i s ostatními třídami šli, a kousek i tramvají popojeli, do Ďáblického háje. Šli jsme na takové kokoščí tajné místo, kam dříve kokošáci zakopali poklad, ale už nikdo neví, kde ten poklad vlastně je. Zahráli jsme si tam všichni ve skupinkách takovou luštící přírodovědnou hru a povídali jsme si pěkně v chládku o expedičních pravidlech. Také jsme si hráli pamatovací hru na jména. Byla trochu těžká a trochu srandovní, protože každý řekl své jméno a udělal nějaký pohyb a další pak také a ten poslední musel říct a předvést všechno.
Hned v úterý jsme si obešli venkovní prostory a povídali jsme si, kam smíme sami o přestávkách chodit, a kam jen s dospělákem, a v pátek nás pak jeden ze Salesiánů provedl i skoro celou budovou. Byli jsme v oratoři, kam můžeme odpoledne chodit, když se tam přihlásíme, byli jsme v kostele, viděli jsme, kde Salesiáni bydlí a kde mají ještě jednu jídelnu s kuchyní.
Měli jsme také první angličtinu s Petrou a s Pandami jsme společně malovali plakáty k prázdninám. Nejprve jsme vymýšleli slova a dopisovali jsme je k velkému nápisu PRÁZDNINY, třeba k Z jsme dopsali zmrzlina. A pak ve skupinkách jsme vždy do středu, to mohl být třeba rybníček nebo sluníčko, psali, co jsme zažili ve skupince všichni, a ven, co zažil jenom někdo z nás.
A také jsme si při společném kruhu s Pandami zpívali a hráli hru Buď a nebo, kde jsme se museli rozhodnout ze dvou možností. Třeba, jestli bychom radši uměli lítat nebo být neviditelní.
Ve třídě máme na stole také kelímky na tužky a pastelky. Máme tam mít také nůžky, lepidlo a gumu. Také máme každý svůj boxík. A dostali jsme už dvě učebnice. S Pepou se budeme učit číst a psát a v matematice jsme se vypravili počítat na hřiště.
No a také jsme se začali učit pravidlům. Třeba co znamená, když se zatleská a zvedne se ruka, nebo že někdy je potřeba se přihlásit.
Prostě, stihli jsme toho ten první týden spoustu a už teď se těšíme, na to, co zažijeme ten druhý!
A jakto, že jsme Želvy?
No, bylo to napínavé, také jsme mohli být Žirafy. Napřed měl každý tři hlasy, mohl vymyslet své zvíře, nebo dát hlas ke zvířeti spolužáka. Tři vítězové pak bojovali spolu a nakonec se utkala jen Želva se Žirafou. A pořád to bylo nerozhodně, tak jsme zavolali Pandy, a vyhrála Želva. A tak jsme si hned přečetli o želvě bajku a povídali jsme si, jaké je to úžasné zvíře.
A tak už nejsme prvňáčci, ale Želvy!
Comments