Tak jsme se znovu sešli ve škole. Po týdnu, kdy jsme se neučili, jsme si zase museli zvykat na pravidla. Stále se učíme, kdy mluvit, kdy nemluvit, kdy můžeme vykřikovat, kdy ne, jak si počítat jenom v duchu a ne nahlas, jak brát ohledy na ostatní.
Už v pondělí při společném ranním kruhu jsme se dozvěděli, na který obor kreativních střed na celé toto pololetí jsme se dostali. Ne vždy to byl ten, který jsme měli na prvním místě, někdy to byl i ten na druhém místě. Ve středu to pak vypuklo. Dopoledne jsme byli na našem hlavním oboru. S Danou jsme se věnovali hudbě, s Markétou dramatické výchově, s Anežkou deskovým hrám, protože se kvůli dešti nedalo jít do lanového parku, a s Lenkou tvoření. Odpoledne byly pak kratší aktivity, které každý měsíc můžeme střídat a vybírat si podle toho, jak chceme. S Danou jsme relaxovali při příběhu, pak jsme si kreslili a povídali si o tom, co jsme zažili, s Lenkou jsme si vyráběli hudební nástroje, s Anežkou hráli frisbee a s Markétou jsme žonglovali. Bylo to super! Mohli jsme se setkat se spolužáky z různých tříd i s učiteli, kteří nás normálně neučí.
Při češtině si říkáme slova jako Marťani po písmenkách, také po slabikách, umíme slabičnou stavbu zapsat pomocí . a /. Učíme se také básničku o abecedě a při tom si ukazujeme, jak které velké tiskací písmenko vypadá. A je stan a nebo stříška, B dvě vypasená bříška.. Dostali jsme také druhého Pepu, kde už se učíme písmenka. Zatím umíme O a S. Pokračujeme v uvolňovacích cvicích, jde nám to krásně!
Také jsme si povídali o tom, co se děje v září podle obrázku pana Lady. Ukazovali jsme si, kdy začínají a končí roční období, které měsíce patří do kterého období, trochu jsme si povídali o zkracování a prodlužování dne a noci. Ve skupinkách jsme pak hledali po třídě obrázky, které se našeho období týkaly a každá skupinka pak jedno roční období představila.
V matematice jsme si vyrobili korálková počitadla. Můžeme na nich počítat do dvaceti. Učíme se počítat i po dvou. Tleskáme, pleskáme střídavě na sudá a lichá čísla. A počítáme na všem, co nás napadne, třeba nohy zvířátek, knihy v knihovně. Hráli jsme si také hru, kolik kostek je pod miskou. Věděli jsme třeba, že kostek je dohromady deset, dvě jsou modré, dvě červené, dvě zelené, dvě bílé, jedna hnědá, jedna žlutá. A představte si, že jsme vždy uhádli, které zůstaly pod miskou schované. Také jsme si hráli s překládáním papírku na poloviny, čtvrtiny, hledali jsme různé způsoby. A máme také barevné vláčky, každá barva představuje vláček jinak dlouhý. Stavíme z různých barev stejně dlouhé vláčky a hledáme co nejvíc různých řešení, stejně tak, když stavíme stavby z kostek tří barev. Dokonce poznáme, kdy jsme postavili stavbu osově souměrnou.
A nejlepší je, že máme ve třídě spoustu hudebních nástrojů, takže můžeme hrát na tahací harmoničku, zvonkohry, dřívka a triangl, na bubínky i činelky, kytaru i na klávesy, které nám půjčil Miky. Je to někdy pořádný rámus!
Comentários