Podruhé od Želv

Ahojky! To se nám to horké léto naráz změnilo v deštivý podzim. Ale nám to nevadí. Vlastně se nám bude lépe učit, když nás sluníčko tolik nebude hřát. 

My jsme se už totiž do učení pustili! Hodně cvičíme, rukama, ale uvolňujeme i celé tělo, učíme se i vybít přebytečnou energii tak, aby to nerušilo, a hlavně se učíme vnímat ostatní. Máme kartičky, které si vždy na týden nalepíme na lavici. Každý jinou, s jednou připomínkou, na co se zaměřit. Třeba: dodržuji pravidlo Mluví jen jeden, nebo používám vhodnou sílu hlasu..

Máme ve třídě také Hlasoměrku, podle které si ukazujeme, jestli je vhodné mluvit normálním hlasem nebo jako Včelky - to nás má slyšet jen naše skupina, nebo jako Špión, to smíme šeptat, a když je Nindža, tak smíme dělat jen posunky, úplně potichu. Pustili jsme se tedy do práce na uvolňovacích cvicích. Snažíme se držet správně tužky, což nám některým ještě moc nejde. 

S Pepou jsme běhali po škole, tedy v plánku. A plánky k pokladu si pro nás připravili ve středu i Pandy, kdy jsme ve skupinkách plnili úkoly, co vymysleli, a hledali jsme cesty ke třem pokladům. Také jsme si vyrobili zasedací pořádek Pepovy třídy a učili se tak, kde je vpravo, vlevo, uprostřed a počty řad, a také jsme se učili slyšet první hlásky ve jménech a velká tiskací písmena jsme si vybarvovali a stejná ve jménech hledali.  

A při matematice jsme si stavěli stavby z krychlí a počítali jsme jejich podlaží a počty, a z dřevěných tyček jsme zase dělali okna - čtverce a počítali jsme nejen počty čtverců, dřívek, ale i obdélníků schovaných za čtverci. Nejtěžší byly asi tabulky, kde jsme zaznamenávali počty cestujících ve vagónech vláčku. Dělili se na holky a kluky. 

Také jsme si povídali nad mapami světa, Evropy i České republiky a ukazovali jsme si, kde jsme byli o prázdninách.

A v pátek jsme se pak spolu s Pandami rozdělovali do pokojů na školu v přírodě, to byl teprve hlavolam, ale vypadá to, že jsme všichni spokojení a už se moc těšíme!