V pondělí při ranním kruhu jsme si jako vždy povídali. Nejprve jsme mladším dovyprávěli, co se pak ještě dělo při přespávačce na srubu a mladší nám zas pověděli, jak se měli v pátek ve škole. Pak nám povypávěly holky Laura a Adélka, jak se měly týden u moře, pak už jsme každý měli svou minutu na zážitky z víkendu.
Starší měli bezva nápad, že poslední učící se týden svěříme z větší části jim. Sestavili jsme si rozvrh, starší si vybrali, co a jestli chtějí učit. V pondělí hned učily Bára s Emou, rozené učitelky češtiny. Vyrobili si spolu s malými kartičky s I a Y. Na I byla měkká houbička, na Y tvrdé dřívko. V pondělí i ve čtvrtek, při své druhé hodině, kdy jim pomáhala i Sára, je pak využily. Připravily také papírky s různými slovy, se kterými děti běhaly a třídily je do kelímků podle slovních druhů, s míčem si pak zahrály další hru a dokonce si s dětmi ve skupinkách napsali zvláštní pomáhací diktát.
Matematiku učili kluci, jednu hodinu Kuba s Tomem, kdy si pro děti připravili zapeklité pavučiny a hru Myslím si číslo. druhou Prokop, který si s nimi zahrál soutěžní počítací hru a za pilnou práci v pracovních sešitech rozděloval bonbóny. Ostatně, na bonbonové úplatky vsadili všichni učitelé. El, Ella a Maggie si moc pěkně připravily téma počítačové gramotnosti, kdy se zapojili i všichni starší, a výtvarnou výchovu, kdy přinesly spousty obrázkových časopisů, které děti využily ke stvoření koláží. Moc to všechny bavilo a další den po obědě v tvoření pokračovali. Škoda jen, že Josef a El kvůli nepřítomnosti nemohli zrealizovat angličtinu. Poslední angličtinu si ale děti moc pěkně užily s Magdou.
Ve středu si ale starší připravili pro mladší snad ještě něco lepšího než učení. DDD – aneb Dodatečný dětský den, jelikož na Den dětí jsme tu měli zdravotnický kurz. Některá stanoviště byla opravdu drsná. Například lovení bonbónů pusou, při kterém si děti musely ponořit obličej pod vodu, nebo jezení rohlíku v určeném limitu, či ochutnávky jídla poslepu. Lehké pro někoho nebylo ani pinkání míčku na pálce či prohazování míčku pomocí lakrosky určenou dírou v motanici z lana. Za kokopeníze, které děti získaly za splněné disciplíny, si pak v obchůdku mohli vybrat, co chtěli. Pak děti čekalo přetahování lanem, přeskoky a podbíhání roztočeného lana, podlézání i skok do výšky přes lano. Kdo chtěl, zahrál si pak ještě Buldoka, dosti drsnou hru, při které se vždy nakonec někdo naštve. Maggie zatím malovala obrázky na přání barvami na obličej.
V pátek jsme si pak ještě četli a vyprávěli a hlavně vzpomínali na celý školní rok spolu s naší kronikou.
Byl to krásný společný týden plný spolupráce a tvořivosti a malí byli ze svých starších spolužáků prostě nadšení!
Kommentarer