O tom, jak jsme si vyprávěli vtipy o komunismu


Tento týden začal moc pěkně. Po ranním kruhu, který jsme měli venku pod sakurami, ze kterých sněžil růžový sníh, jsme si zahráli hru s bonbóny. Nejprve si každý hodil kostkou a od Krištofa pak dostal tolik bonbónů, kolik mu padlo na kostce bez jednoho. Tudíž jsme někteří jen smutně koukali, neb nám padla jednička, někteří se ale zase radovali z pěti bonbónů. To se nám, těm některým, kterým padla ta jednička, ovšem nezdálo být příliš hezké ani spravedlivé. Padly návrhy, že někdo dá někomu... ale Krištof to hned vyřešil. Všichni jsme odevzdali všechny bonbóny a on každému dal spravedlivě, jeden. Hádejte, jaké téma nás tento týden čekalo? Před obědem jsme se sešli s velkými v kobercovce, neboť Adélka se zeptala „A proč by to vlastně mělo být spravedlivé?“ Rozpoutala se diskuse o spravedlivém či nespravedlivém životě. Dokonce jsme si své názory ukazovali na postojové ose, kde jeden pól byl, že život není ani nemá být spravedlivý a druhý, že by spravedlivý měl být. Pěkně jsme se zamysleli nad různými vrstvami této otázky a šli jsme vesele na smažák.

Ve středu za námi přišla Ester Janečková, aby nám povyprávěla o tom, jak prožívala dětství po boku své maminky, mluvčí Charty 77. Pěkně se nám propojovalo úterní vyprávění vtipů o komunismu s reálným životem. Pak jsme si v Kokošce zahráli bezva akční hru na skrývače zakázaných knih a tajnou policii, která je hledala.

Velcí pak téma komunismu podrobněji rozvíjeli spolu s Krištofem a s Anežkou pak všichni Kokošáci zjišťovali, co si z tématu pamatují.

V matematice se druháci pokoušeli najít všechna možná řešení úkolů v prostředí vláčků, ve dvojicích s kostkami procvičovali násobilku do šesti, snadno vyřešili autobusy, zahráli si hru Myslím si číslo a pokračovali i v jiných prostředích. Třeťáci se učili písemně i nepísemně odčítat, řešili násobilkové obdélníky, převáděli milimetry na centimetry, zaokrouhlovali a kreslili různé pohledy na stavby z kostek.

V pátek nás s ukázkovou hodinou matematiky navštívila paní učitelka Bára. Kromě dětí ze starší třídy se hodiny mohli zúčastnit i třeťáci. Ve skupinách řešili zapeklitý zasedací pořádek šesti dětí se třemi podmínkami. Pak si povídali o číslech přirozených, celých i desetinných nad letákem z drogerie. Povídali si o výhodnosti nákupu podle množství a ceny. Přemýšleli, kde všude se můžeme s desetinnými čísly setkat.

V češtině se druháci a třeťáci učili popisovat postavu. Nejprve se popisovali vzájemně, a ostatní hádali, o koho se jedná. Pak malovali podle popisu postavy, a nakonec se pokusili napsat popis svého kamaráda. Některé popisy jsme si pak přečetli. Další den se pokusili popsat zvíře. Přemýšleli také o tom, jak poznají větu jednoduchou od souvětí, snažili se vymyslet co nejdelší větu jednoduchou a co nejkratší souvětí. Postupně se snažili stavět věty podle zadaných slovních druhů. Druháci pak ještě procvičovali psaní velkých písmen ve vlastních jménech osob, řek, měst, třeťáci procvičovali vyjmenovaná slova po V a po Z.

Čtvrťáci a páťáci se zaměřili na určování osoby, čísla, času a způsobu u sloves, učili se správně psát tvary podmiňovacího způsobu i tvary zvratných sloves, poznávali jednoduché a složené slovesné časy. Zkusili si vyprávět ústně i písemně krátký příběh v podmiňovacím způsobu. Všichni si pak v pátek své pokroky pomocí samolepek poznamenali do svých map pokroku.





36 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše