Po škole v přírodě jsme mnozí celý víkend odpočívali a spali. V pondělí jsme se ale sešli stále plní dojmů. Nejprve jsme vyslechli ty, kteří s námi v Podmoklech nebyli, a pak jsme vyprávěli i my. Nejprve o víkendu, pak jsme každý vzpomínal a vyprávěl, co nás na škole v přírodě nejvíce bavilo, co bylo nejsilnějším zážitkem. Každý jsme si pak jedno téma vybral a zkusil o tom napsat vyprávění. Velcí více, malí méně. Podmínkou bylo vyprávění mít bez chyb, případně ho krásně přepsat. Pak jsme si je společně přečetli. V kronice v Kokošce si můžete všechna vyprávění přečíst i vy.
Ve středu nás pak čekal zdravotnický kurz se závodem, který si pro nás připravila Přírodní škola. Přišly i děti z Dobromysli. Spolu s nimi jsme vytvořili smíšené skupinky. Malí do druhé třídy měli nejprve několik společných her a pak každá čtveřice dětí získala jednoho přírodoškoláka ku pomoci. Nejprve se spolu učili a vše si na sobě zkoušeli, později se zúčastnili závodu. Starší děti byly také ve smíšených skupinkách. Obcházely nejprve výuková stanoviště, kde si vše mohly prakticky vyzkoušet, a kde se od studentů dozvěděly všechny potřebné informace. Pak už všechny čekal samotný závod, kde museli Kokošáci vyřešit různé situace. Podle toho, jak to zvládli, dostávali body. Na každém stanovišti jim hned studenti řekli, za co body získali, za co naopak ne a vysvětlili jim případně, co mohli udělat lépe. Všechny skupiny byly velmi samostatné a schopné, měly více než 80 bodů ze 100. A to se jednalo o opravdu náročné situace. Například o zraněné při autonehodě, o prudký alergický šok s dušením se, o opaření se, velkou řeznou ránu, polití kyselinou a další mnohdy věrohodně strašidelná zranění. Na závěr si všechny děti, stejně jako na úvod, s panem ředitelem Františkem zazpívaly a dostaly i odměnu, nejen sladkou, ale i s praktickým nápadem, jak do kindervajíčkového vnitřku schovat chirurgické rukavice.
V úterý i ve čtvrtek jsme hodně času věnovali chystání portfolií k pátečnímu přezkoušení. V boxíkách a lavicích jsme toho k roztřídění měli opravdu hodně. Povídali jsme si i nad mapami pokroku, co se nám daří, co méně, co nás baví, co méně, za co už si můžeme dát barevný puntík. V pátek ráno pak přijela paní ředitelka Jana z Nadějkova, aby si s dětmi popovídala. Společně jsme si zhodnotili práci za půl roku, co se dětem dařilo, co je bavilo a zaujalo, prohlíželi jsme si jejich práce. Přemýšleli jsme i o tom, na co se můžeme zaměřit, případně co ještě zlepšit.
V češtině jsme s druháky opakovali a procvičovali psaní slov se slabikami s ě, se třeťáky jsme si znovu opakovali pády, pádové otázky a učili se určovat kategorie u podstatných jmen, čtvrťáci opakovali určování kategorií u sloves i podstatných jmen a pokračovali v psaní koncovek sloves při shodě podmětu a přísudku. Na to se k nim přidali i páťáci, kteří ještě navíc zkoušeli psát vtipné rozhovory, kde by použili co nejvíce různých typů přímé řeči. Pro některé bylo těžké uhlídat všechny ty uvozovky, čárky, tečky, dvojtečky a velká a malá písmena. V pátek pak mnozí pokračovali v psaní vlastních textů a knih nebo ve čtení, kde bylo jejich úkolem z každé stánky si poznamenat větu, která je něčím zaujala.
V matematice druháci hráli hru myslím si číslo a pak zkoušeli i příklady typu: Myslím si číslo, když k němu přičtu třetinu čísla a přičtu… dostanu.... Pak si zkoušeli přemýšlet nad autobusy, kde se změnil pouze jeden údaj. Třeťáci se věnovali příkladům, kde museli dávat pozor na pořadí výpočtů, opakovali písemné sčítání a odčítání, indické násobení. Velcí se věnovali především svým portfoliím, ale také stihli vyhodnotit, nakolik se jim povedlo dodržet rozpočet při skupinovém vaření v Podmoklech. V účtenkách vyhledávali reálné ceny a porovnávali je se svými odhady. Všichni si pak v pátek mohli vybrat, zda si chtějí pohrát s geodeskami, tangramy, řešit hlavolamy s dřívky nebo se věnovat Logicu.
Hezký víkend a v pondělí Ahoj!