V pondělí nás všechny v kobercovce čekal krásný adventní věnec se čtyřmi svíčkami. Zapálili jsme si první a poslali jsme po kruhu mušli. Mohli jsme do ní, nebo nahlas říct své přání do budoucnosti. Nejprve přání pro nás všechny, pro celou Zemi, v dalším kole pak přání pro sebe a svou rodinu.
Venku bylo krásně! Sníh a led a mráz! Skvělé hřiště pro děti, co jsou teple obalené.
Pak jsme si společně četli pokračování příběhu malé sněhové víly i pokračování biblických příběhů.
Při češtině jsme se pak učili, ve kterých slovech napsat ú a ve kterých napsat ů.
V matematice nás čekaly krychlové stavby a trasy na dětském hřišti.
Po obědě jsme si pak celá Koko zahráli Anežčinu hru o rozdělení lidí do tří stavů. Byli jsme kněží, šlechta či poddaní. Každý jsme měli svou práci, za kterou jsme si mohli vydělat jídlo.
V úterý jsme čekali Mikuláše. Ale ani Mikuláš ani Čert ani Anděl k nám letos nepřišel. Ale dobroty jsme přece jen dostali. Museli jsme si je ale trochu zasloužit. Nejprve jsme si zazpívali, pak jsme si vyprávěli příběh o Mikuláši. A pak už nás čekal úkol nejtěžší. Dostali jsme obrázek čertoanděla. A my jsme okolo psali, kdy jsme jako andílek a kdy jako čertík. Trošku nám to připomínalo ty dva vlky, také jsou jeden černý a jeden bílý. Společně jsme si pak povídali, kdo chtěl, mohl říct, co o sobě napsal. A pak už jsme si mohli vzít čokoládku, mandarinku, ale i bramboru, podle vlastního uvážení. Čokoládku jsme si jasně zasloužili všichni, brambor pár zbylo.
Pak už jsme si rozbalili další dva pytlíčky s adventními dárečky. A kdo vybarvil krásně čerta, anděla i Mikuláše, dostal ještě kolíček s andílkem na zakládání pracovního sešitu.
S Pepou a Hadu jsme si přečetli příběh o mikulášském zázraku.
Po obědě jsme si celá Koko společně zahráli mikulášskou únikovku, kterou připravila Radka. Sloni byli na stanovištích a pomáhali nám vysvětlit zadání, když jsme si nevěděli rady, a my jsme byli po dvojicích vždy s jedním axolotlem. Úkoly byly tak akorát těžké, a tak se nám všem podařilo vyluštit básničku, tajenku. Bylo to bezva!
Ve středu jsme se vypravili na Pražský hrad na výstavu Příběh Pražského hradu. Byla to vlastně taková pátrací hra ve skupinách. Nejprve jsme se podívali na film, ve kterém jeden kluk hledal po Hradě starodávný klíč a dostal se při tom hledání do minulosti a navštívil tam všechny možné dílny. My jsme byli vojáci a umělci a služebníci a pátrali jsme po našich značkách a úkolech, které jsme měli splnit. Před hrou jsme ještě stihli navštívit Chrám Sv. Víta a po výstavě jsme ještě spolu s davy turistů a jiných škol proběhli Starý královský palác a pokochali jsme se brněními v hradbách Zlaté uličky.
Ve čtvrtek a v pátek jsme se usilovně učili, psali jsme diktát i přepis, četli si s Pepou o vánoční besídce a povídali jsme si o té naší, i o tom, co nás ještě čeká dalšího do Vánoc, a dočetli jsme pohádku o sněhové víle. A počítali jsme. Třeba zvířátka, parkety a sestavovali jsme příklady z pomíchaných čísel.
A každý den jsme si rozbalovali naše adventní pytlíčky s drobnými dárečky.
Venku je sníh! To je krása! Tak hurá na víkend!
Comments