To je krása, konečně se začíná probouzet podzim! Čas nám začal barvit listy do krásných barev a my se tak rozhodli se mu trochu podívat na zoubek a to nejen při projektu. V pondělí jsme si venku na dvoře každý vybrali svůj strom a prozkoumali ho z různých stran. Pojmenovali ho botanicky i po svém, co nám připomíná. Vytvořili si mapku, kde ho najdeme, nakreslili si ho a co nejpřesněji popsali. Výzvou pro nás bylo určení šířky. Inspirovali jsme se tzv. Stromovými chmatáky a pomohli si dlaněmi a pažemi, a podle toho určili škrtiče (obejmu dlaněmi), mazla (obejmu sám pažemi) a tlusťocha (obejmeme ho ve dvou). Další pozorování nás čeká příští týden.
Na dvoře jsme se chvíli učili i v úterý. Nejprve jsme si zopakovali, jaké lidské smysly máme. Pak jsme si každý našli své místečko a pomocí těchto smyslů jsme zkoumali svět kolem sebe - co můžeme cítit, vidět, slyšet. Krom barevných listů, hladkých kaštanů a krákání vran jsme si všimli i holandského řízku, který pro nás pan kuchař chystal k obědu.
Podzim jsme si užívali i při expedici. Vybrali jsme si totiž, že půjdeme pouštět draky. Ráno jsme vyrazili na Velkou skálu, a dokonce se k nám na chvilku přidali i Želvičky s Danou. Na poli jsme rozbalili naše draky, ty koupené i ty vyrobené, a za chvilku už nebe hrálo všemi barvami. Někteří draci létali opravdu krásně, někteří bohužel ne tolik. Agnes toho svého nakonec přejmenovala na sekačku na trávu, protože se nevznesl ani o píď, jen na sebe nabíral trávu. No, hodně jsme se toho učili. Být trpěliví, pomáhat si, improvizovat i se vyrovnávat se smutkem, když nám draci nelétali. Po obědě jsme si udělali krásnou hodinu spaní, při které nakonec nikdo nespal. Udělali jsme si před tabulí pelíšek ze všech možných dek a polštářů a Agnes nám předčítala Karlíka. Pak jsme si různě kreslili, tvořili a hráli.
Ve čtvrtek bylo všechno trochu jinak. Agnes zůstala s teplotou doma, a tak jsme se přidali k Želvám, které vyrazili za zvířátky do Vinoře. Znovu jsme tak pozdravili želváka Eliáše, pomazlili koťátky a ukázali si všemožné potvoráky včetně hadů, pavouků a štírů. V pátek za námi přišel tatínek Idy Ondra. Učil se s námi matematiku, četli jsme si při dílně čtení a hráli hru na doplňování písmen při češtině. Po obědě jsme ještě četli želvičkám, a i když se nám nejdřív moc nechtělo, bylo to vlastně docela príma. Vždyť i Axolotlové nám kdysi takto četli. Tak zas příště ahoj!

Comentarios