Jak nám bylo trochu smutno

Tak už to máme za sebou. Poslední předvánoční týden, ale i distanční výuku. Ta probíhala ještě v pondělí a v úterý především pod taktovkou Krištofa, který učil úplně všechno. Tedy až na angličtinu, kterou vedla jako obvykle Magda. Kokošáci se věnovali hlavně vánočním zvykům z různých částí zeměkoule. Dozvěděli se tedy, jak se slaví Štědrý den v Mexiku, Nigérii nebo třeba na Islandu.

Ve středu už mohli někteří z nás do školy, a tak se jsme se potkali s Krištofem v Kokošce, který si pro nás místo výletu připravil různé soutěže. A mohli s námi hrát i ti Kokošáci, kteří byli na druhé straně obrazovky, což bylo moc príma. Ve stejném duchu se to neslo i další den. Anežka s námi měla matematiku a pak jsme luštili, tvořili, vybarvovali a počítali různá vánoční zadání. Schválně! Dokážete napsat příběh, ve kterém se budou objevovat slova brambory, kůň, obchod a život? Po obědě nás už pak čekala dílna čtení, kde jsme mohli pokládat různé otázky hrdinům knížek, které zrovna čteme. Někteří z nás dokonce pak našli i odpovědi.

I v pátek byl program vymyšlen tak, aby se k nám mohli připojit i ti, co byli doma a mohli si s námi užít trochu té vánoční atmosféry. Každý z nás si vylosoval jméno jiného Kokošáka (včetně těch na druhé straně obrazovky) pro kterého jsme museli vyrobit přáníčko. Tvořili jsme vždy, zatímco si druzí Kokošáci užívali poslední angličtinu v tomto roce. Přáníčka jsme si společně předávali u našeho stromku. To bylo moc příjemné! Taková krásná přání a ocenění! Některé s básničkou, jiné s obrázky, a dokonce se objevilo i origami! Pod stromkem jsme našli i něco dalšího. Ježíšek každému z nás přinesl kokoščí odznáčky! A Taky jsme si všichni ukouleli cukroví, většina z nás kokosové s mandličkou, někteří sušenkové - MŇAM! Byl to moc příjemný den.

A proč nám tedy bylo trochu smutno? Protože jsme nemohli být všichni spolu. Už abychom se mohli potkat v novém roce 2022!