Po první adventní neděli přišlo pondělí, a tak jsme si i my v Kokošce zapálili první svíčku. Povídali jsme si o tom, co vlastně advent je, jak je dlouhý a proč ho vlastně slavíme. Každý pak měl možnost říct, co si přeje pro sebe a co si přeje pro svět. Zazněly krásné věci, třeba aby se neválčilo nebo aby se neničila planeta. Po společném kruhu jsme se pustili do vybarvování takzvaných balančních kruhů. To je terčík rozdělený na několik výsečí, každá pro jeden předmět nebo otázku. Doplňují ho bubliny s dalšími otázkami a celý papír nám slouží jako podklady k tripartitám, které se blíží přímo rychlostí blesku. Po přestávce venku, která byla plná sněhu, jsme si promítli několik dílů oblíbených Dějin udatného českého národa, tentokrát o přemyslovských králích. U toho jsme měli zkoušet poznamenávat si, co nám přišlo nejdůležitější. Ještě před obědem jsme zkusili na základě toho, co si pamatujeme určit nejvýznamnějšího přemyslovského krále. Ukázalo se ale, že naše poznámky nejsou příliš užitečné, tak to zkusíme příště znovu.
Po obědě jsme měli možnost zažít si středověk na vlastní kůži. Spolu se Slony a Pandami jsme se sešli v kobercovce a rozdělili si role. Někteří si vybrali, že budou patřit k duchovenstvu, tedy k mnichům a kněžím. Na starosti měli nedělní mše, opisování knih, modlení a zpovědi. Ti ostatní si vylosovali buď roli poddaného, nebo šlechtice. Poddaní měli za úkol obstarávat pro sebe a pro ostatní jídlo a vyrábět různé nástroje. Šlechta všechny chránila, cvičila se v boji a jezdila na hony. A jakže to vypadalo ve skutečnosti? Někdo dřepoval, jiný bušil kladivem, přehazoval “lopatou”, mával dvacetkrát imaginárním mečem apod. Byl to sice trochu zmatek, ale o to větší sranda!
V úterý nás při kruhu naučila novou písničku o Vánocích, takovou trochu jinou koledu, jak se nemůžeme dočkat Vánoc. Můžete si ji doma poslechnout, jmenuje se Padesát dva týdnů a je od kapely Jablkoň. Navázali jsme povídáním o Mikuláši, jestli existoval, a proč je svatý a proč vlastně máme takovýto podivný svátek. Povídali jsme si i o čertu a andělovi, co pro nás znamenají a došli jsme k tomu, že oba jsou důležití. A že je máme v sobě oba. Taky jsme si je oba pořádně popsali. Každý z nás si pro sebe popsal, kdy se chová víc jako anděl a kdy víc jako čert. Kdo chtěl, mohl sdílet i nahlas. Pak na nás už čekala nadílka, trocha ovoce, oříšky, brambory i nějaká ta čokoláda. Matematiku jsme odstartovali tématicky. Na tento sváteční den se Mikuláš, čert i anděl oblékal různě barevné oblečení a my museli do tabulky zapsat, kam kdo patří. To bylo ještě jednoduché, těžší bylo, když jsme se těmi postavičkami stali my a museli se bez mluvení do tabulky postavit na správné místo. No a úplně nejtěžší bylo, když jsme nevěděli, jakou postavičkou jsme, protože jsme ji měli na čele. Ale všechno jsme to společně zvládli! Pak už jsme se pustili do samostatné práce, čtvrťáci násobili pod sebou a páťáci sčítali zlomky.
Ve středu jsme vyrazili na expedici na Pražský hrad na výstavu Příběhy Pražského hradu. Čekala tam na nás nejdřív hra v podzemí, během které jsme výstavu zkoumali v různých rolích, třeba umělce nebo strážce. Každý tak pozoroval něco trochu jiného. Po obědě jsme se vydali kolem Chrámu svatého Víta a Starého královského paláce, kde jsme měli zkoumat různé detaily a seznámit se s okolím.
Ani ve čtvrtek jsme neopustili mikulášské téma. Agnes pro nás na češtinářskou rozcvičku připravila vybarvovačku podle slovních druhů. Čtvrťáci se pak pustili do opakování pádových otázek pomocí textu o podzimním koláči, což vyvolalo debatu, jestli je podzim nebo zima, a jak se to vlastně pozná. Páťáci mezitím procvičovali určování podmětu a přísudku a členů, které podmět a přísudek rozvíjejí. V matice jsme se dál věnovali násobení pod sebou a odčítání zlomků. Po obědě přišlo velké zklamání, protože místo oblíbené informatiky jsme se museli věnovat svým portfoliím a přípravám na tripartity. Ale příští týden zas budeme mít informatiky hned dvě!
V pátek jsme hned po ránu otevřeli už páté okénko kalendáře a dozvěděli se, kdo nosí dárky v Brazílii. Znáte Papa Noela? A víte, že ve Švédsku dřív nosil dárky kozel? A v Itálii čarodějnice? Matiku jsme začali jako obvykle rozcvičkou, tentokrát jsme porovnávali zlomky. Každý z nás byl nějaký zlomek a dřepl si ten, kdo byl menší. Ve zlomcích pak pokračovali páťáci, kteří je sčítali a odčítali pomocí tabulky čokolády, ciferníku a zlomkové zdi. Čtvrťáci násobili pod sebou, a to dokonce i dvojciferným číslem. V češtině se věnovali opakování vyjmenovaných slov po M a páťáci vyvozovali pravidla pro shodu přísudku s podmětem. A dokonce jsme dostali od Agnes i úkol! Asi začíná pomalu přituhovat.
Comments