No, je to tak. Konečně se nám to povedlo! V pondělí ráno jsme my, Axolotlové, vyrazili autobusem do Mělníka na dlouho plánovaný výlet, který pro nás připravili Miky, Viktor a Mára. Bohužel nám přes víkend zavřeli mělnické podzemí, na které jsme se tolik těšili. Náhradní program ale nebyl vůbec špatný. Nejprve jsme se nasvačili u dřevěné zvonice, která je sice “jen” přes sto let stará, ale vypadá jako mnohem starší. Je celičká ze dřeva, a to i včetně střechy a ukrývá v sobě zvon, který je starý téměř 500 let! Pak jsme se vydali najít soutok Vltavy a Labe. Musíme tedy říct, že to je docela matoucí, protože jako první je vidět soutok Vltavy se svým bočním ramenem, nám se to ale skoro hned povedlo. Na druhé straně vyhlídky jsme poznávali kopce a hory v dálce a objevili Poesiomat. To je socha, která po dostatečném zatočení klikou přednáší básničky, vzpomínky i písničky. Následovala návštěva místní knihovny a výstavy knih Petra Síse. V rámci současného Projektu o historii jsme se ještě společně seřazovali obrázky různých časových období za sebou a po obídku hurá domů.
Úterý bylo taky tak trochu neobvyklé. Místo matematiky se vydali ven na zahradu, kde jsme si nejdřív povídali o tom, jestli víme, proč máme ve čtvrtek volno. Hned několik z nás vědělo, že slaví svátek Václav a hned připojila několik informací, které o svatém Václavovi už věděli. Jemu se věnovala i úkolová stezka, kterou pro nás Agnes připravila. Některé úkoly byly velmi jednoduché, například nakreslení vlastního štítu nebo frotáž dvacetikoruny. Jiné zas docela těžké, nejvíce nás asi potrápila matematická úloha o věku nejstarších Přemyslovců. Po angličtině a obědě, jsme společně uzavírali první školní měsíc a věnovali se Kokopisníku.
Ve středu si pro nás a Slony Markéta s Lenkou připravily expedici do centra Prahy. Cílem bylo navštívit šest vybraných budov a vyzkoušet si na nich různé techniky pozorování. Cesta vedla od Františkánské zahrady, kde jsme zkoumali Kostel Panny Marie Sněžné, přes náměstí Republiky s Prašnou bránou, budovou České národní banky, obchodním domem Kotva a Obecním domem, k Jeruzalémské synagoze a Hlavnímu nádraží. Byli jsme rozděleni do týmů a u každé z těchto budov na nás čekal jeden z tajemných boxů, který nám řekl, co máme dělat. Některou jsme fotili přes zrcátko, jinou kreslili zády k ní a stavěli z lega. Další jsme kreslili přes folii fixami, kdy každá barva znamenala něco jiného - jedna byla použitá pro rovné linie, druhá pro kruhy a půlkruhy, třetí zas pro detail. U jiných jsme poslepu osahávali materiály, ze kterých je budova postavena a zaznamenávali je pomocí frotáže. Jo a taky jsme skládali básničky - ty během toho, co jsme nějakou dobu pozorovali okolí se zacpanýma ušima. No, zvládli jsme toho opravdu hodně!
A teď už hurá na prodloužený víkend.
Commenti