Jak jsme vyjeli do světa (5.-6. tř.)

V pondělí byl Halloween, všichni jsme měli alespoň nějaký kostým. Kája se dokonce kvůli přípravě svého kostýmu zpozdila. Dokonce i učitelé přišli v nějakém kostýmu. S Krištofem jsme hlavně probírali výlet k jurtám. Odhlasovali jsme si totiž, že pojedeme k jurtám a ne na Daninu chatu. Probírali jsme, kdo bude plánovat cestu, kdo nakupovat a kdo bude hlídat, kolik utratíme.

Úterý

Když jsme všichni přišli do školy, zjistili jsme, že nikdo kromě Toma nemá kostým. Naši angličtinářku Magdu to mrzelo, ráda by nás v našich kostýmech viděla. Pak byla velká přestávka a šli jsme ven. Když jsme se vrátili z venku, všechno jsme chystali, než vyrazíme. Pak jsme vyrazili metrem na hlavní nádraží. Jakmile jsme dorazili a vyzvedli lístky, aniž by byl rozchod, skoro všichni běželi do Tigeru. Pak jsme se v pořádku našli a šli jsme na vlak. Nastoupili jsme do vlaku a jeli jsme. Když jsme dorazili do Českého Brodu, tak nám ještě zbývalo dojít k těm jurtám. Skupina, co vymýšlela jídlo, šla nakupovat, zatímco skupina, co vymýšlela cestu, šla napřed a označovala cestu praporky, aby nakupovači dobře trefili. Nejdřív jsme šli kolem domů, ale pak jsme šli i lesem. Když plánovači cesty dorazili, byla už docela tma. Byly asi čtyři hodiny,, ale světlo bylo, jako by bylo už pět. Asi o půl hodiny později dorazili i nakupovači. Nakupovači šli vařit večeři, zatímco pár plánovačů cesty šlo chystat bojovku. Když ji dochystali, tak ti, kdo chtěli a nevařili, ji mohli zkusit, byla docela děsivá. Byla večeře, trvalo to dost dlouho, protože nefungoval sporák. Pak jsme se bavili v královské jurtě o tom, jak se nám líbí v Kokošce. Potom, kdo chtěl, mohl jít spát, ale kdo nechtěl jít spát, mohl být u ohně, co udělal Krištof. Pak už ale šli spát všichni.

Středa

Pomalu jsme všichni vstali. Když vstali i učitelé, šli jsme si zabalit věci. Když měli všichni zabaleno, šli jsme hrát hry, například zvířata a jelena. Potom jsme už vyrazili na vlak. Když jsme byli za dvěma třetinami, museli jsme běžet. Krištof s Karolínou a Kájou museli běžet hodně napřed, protože museli koupit jízdenky. Když jsme dorazili na pražské hlavní nádraží, přestoupili jsme na metro a jeli jsme do Kokošky. Dali jsme si oběd a povídali jsme si o výletu. Když jsme skončili, šli jsme domů.

Sepsali Kokošáci