top of page

Jak jsme sjížděli Vltavu (a kousíček Labe) na raftech

Od prvňáčků

Krásný měsíc je ten červen. Příroda voní, kvetou lípy, zrají třešně a jahody se na nás smějí ze záhonku. Hned v pondělí jsme si povídali trochu o čase. Kolik týdnů a dní nám zbývá do prázdnin a jak dlouhé budou vlastně prázdniny, a také o tom, jak každý jinak čas vnímáme a na čem to vlastně závisí. A také o tom, co nás ještě ve škole čeká, kolik stránek musíme udělat v písance a vymýšleli jsme, kam se vypravíme příští středu, a že na záhonku bylo méně jahod než bychom chtěli, domluvili jsme se, že vyrazíme na jahody na samosběr a sníme jich spousty už na záhonku.

Učili jsme se také venku u záhonků, jenže zrovna rozbíjeli sbíječkou asfalt, což bylo sice moc zajímavé, tak jsme viseli na plotu a pozorovali ty stroje, ale po chvíli toho měla Dana a tichamilné děti dost a museli jsme se přesunout.

Ve středu jsme se vypravili na super celokoko výlet na rafty. Ti co nejeli auty, přijeli vláčkem do Mlčechvost a odtud šli krásnou cestou podél řeky na sraz u Vraňan, kde jsme se nalodili na rafty. Čekala nás krásná, ale i namáhavá tříhodinová plavba. Vymýšleli jsme si jména lodí zpívali námořnické písně. Někteří plavčíci měli hodného kapitána, někde byl přísnější. V jedné posádce došlo dokonce i ke vzpouře, kdy starého ostříleného kapitána svrhl mladý nezkušený, tato loď pak “ztroskotala” na plovoucím klacku u břehu, z něhož pak musela posádka na raftu nadskakovat, aby z něj seskočila. Bylo krásně! Hned bychom si to zopakovali, ovšem někteří radši bez toho pádlování a bez úmorné cesty autobusem domů, ale aspoň jsme si v Mělníce dali zmrzlinu.

Ve čtvrtek a v pátek byla Dana nemocná a tak jsme si užívali s Markétou a Aničkou a Rózou.

S Markétou jsme se učili nové těžké písmenko f a v Pepovi jsme opakovali roční období a měsíce v roce. S Rózou jsme si pak v pátek četli další příběhy v Belince a s Markétou jsme si hráli na cirkus. Zahráli jsme si hru Kasino, kde jsme ve dvojicích plnili různé cirkusové úkoly s kužely, žonglovacími míčky, hráli jsme si na tygra v kleci nebo provazochodce i hru Cirkus přijel do města.


Mezi třeťáky a čtvrťáky

Už se nám to pomalu blíží. V pěkném počasí odškrtáváme, kolik času nám ještě zbývá do prázdnin, na které se všichni tak těšíme. Tentokrát jsme si v pondělí dali samostatný axolotlí kruh, a tak jsme měli dost času si pořádně posdílet, co jsme o víkendu zažili. Agnes nám pak rozdala naše testy z minulého týdne a my měli šanci si opravit chybky, které jsme si ale samozřejmě museli nejdříve najít. Po velké přestávce jsme s Krištofem pokračovali v projektovém tématu ekologie. Spousta z nás bohužel zapomněla si zapisovat své odpadky, a tak jsme je horko těžko museli lovit z hlavy. Přesto se nám ale povedlo popsat ohromně velký papír, na kterém je třídili podle toho, kam bychom je měli správně vyhodit. Překvapilo nás, kolik toho dvanáct rodin za týden vyhodí!

V úterý jsme se vydali ven, kde jsme si nejdřív s Agnes povídali, co nás na učení baví a čeho bychom rádi příští rok víc, a naopak, čemu bychom se chtěli vyhnout. Taky jsme si povídali o Kokopisníku, a jak se nám daří s ním pracovat. Poté si každý našel svůj klidný kout a pustil se do vypracování balančního kruhu. To je takový terčík, který je rozdělen na několik výsečí a každému z nich se váže buď předmět, nebo otázka. Například, zda se nám daří dodržovat pravidla nebo plnit všechny své povinnosti. V bublinách kolem kruhu na nás čekaly další otázky. Pro nás je to pomůcka, o kterou se můžeme opřít při tripartitách nebo přezkoušení. Po angličtině a velké přestávce jsme se vrátili dovnitř a pustili se do rovnání a třídění našich portfolií. Docela jsme se shodli na tom, že kdybychom tomu věnovali více péče v průběhu roku, asi by nám to teď netrvalo tak dlouho. Ale vypadá to, že na páteční přezkoušení jsme všichni připraveni.

Ve středu se celá Kokoška vydala na společnou expedici. A když celá, myslíme tím i několik rodičů. Vyrazili jsme totiž společně na rafty. Předcházela tomu samozřejmě pečlivá příprava, kdy jsme k barevným oválům představujících jednotlivé lodě připojovali různá jména. Nakonec snad byli všichni se svou posádkou spokojeni. Společně jsme dokázali splout krásný úsek Vltavy od Vraňan až k Mělníku, kde jsme si stihli dát i zmrzku. Jen nám chyběl Viktor, který měl ruku v sádře, a tak musel zůstat doma.

Čtvrtek ráno jsme jako obvykle zahájili společným celokokoščím kruhem. Sdíleli jsme dobrodružné zážitky z raftů a plánovali konec roku. Po svačině jsme se pustili do jedné z našich posledních hodin matematiky. Na začátku jsme si povídali o svých skutečných i vysněných zahradkách a rostlinách, které na nich rostou. Každý z nás si pak tu svou zahradu narýsoval do mříže, spočítal, kolik metrů plotu a kolik metru čtverečních hlíny budeme potřebovat. Někteří z nás dokonce počítali, kolik kubíku vody budeme potřebovat na jezírka a potoky. Během našeho tvoření se na nás přišla podívat ředitelka z Nadějkova, chvilku se na nás podívala a pak na své cestě po Kokošce pokračovala dále. V češtině třeťáci odhalili poslední řadu vyjmenovaných slov, tentokrát po V a čtvrťáci vzory mužského rodu podstatných jmen. Trochu zábavy jsme ale taky stihli. Část z nás si vymýšlela příběhy podle kostek, druhá si zas povídala nad různými otázkami typu “Jakou superschopnost bys chtěl mít a proč?”.

No a v pátek na nás čekalo to přezkoušení. Toho jsme se všichni tak trochu báli. Tentokrát probíhalo jen s Agnes a většinou venku. Ostatní mezi tím byli na cirkusové škole, kterou pro nás na pískovém hřišti připravila Markéta. Zajímavé je, že když jsme se na závěr dne za přezkoušením ohlíželi, nejvíce jsme se báli toho samotného názvu, a že na tom povídání a ohlížením se za minulým rokem vlastně nic moc není.



28 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentários


bottom of page