Tenhle týden jsme měli tak trochu prázdniny. Dana byla nemocná, tak se u nás střídala spousta zajímavých dospěláků. Aničku z družiny dobře známe. Zkontrolovali jsme si s ní domácí úkoly a dostali jsme další a pak jsme zkoušeli zvládnout zapeklitý úkol na osovou souměrnost, také jsme pracovali s Logikem, trénovali jsme si zrakovou pozornost a že se blíží Velikonoce, tak jsme si pak kreslilli vajíčka. S Tatínkem Idy, Ondrou, jsme měli supr úkol, luštili jsme sirkové hlavolamy, ale místo sirek jsme měli slané tyčky, které jsme pak mohli sníst. Matematiku jsme se učili také s tatínkem od Péti, Lukášem. Také tu byl s námi Honza, tatínek od Hedušky a pomáhala i Anča maminka od Žofky. To jsme se měli! A poslechli jsme si i slíbeného Kocourka Modroočka - muzikál od Marka Ebena, tu knížku jsme si četli na horách. Ve středu jsme si užili pokusy spolu se Slony i Axolotly.
Nejlepší byl ale pátek. Večer nás čekala Noc s Andersenem, přespávačka ve Dřeváku ve Kbelích. S Honzou jsme popojeli do Kbel, na zastávce už na nás čekala Dana a my jsme dovlekli ty naše batohy kousek do parku, kde Dřevák stojí. Sotva jsme se stačili vybalit, a byla tu Anežka. Celou dobu tu s námi byla i Alenčina máma Petra. To je moc supr, že máme tolik pomáhajících rodičů! Abychom se trochu vyblbli, rozhodli jsme se prozkoumat okolí Dřeváku. Je tu spousta zajímavostí, třeba obří brouci v broukovišti či velké modely vývoje motýlů. Pak jsme nasbírali trochu dřeva na oheň, a protože už jsme měli velký hlad, hned jsme se pustili do zapalování ohně. Hodilo se nám, že jsme se tu v Ekocentru naučili už dříve oheň rozdělávat. Už potmě jsme si opekli svoje buřtíky, klobásky, sýrečky a hlavně maršmelouny. Leccos nám popadalo na zem i do ohně. Anežka pak četla knížku Ptačí sněm s obrázky od Petra Sýse a my jsme mlčky, pěkně postupně, jak jsme kolem ohně seděli, po jednom, odvážně, obešli celou chatu. Na cestu nám svítily jen svíčky a nedaleká lampa..Uvnitř jsme se rozdělili do skupinek a vymýšleli, psali a kreslili jsme své vlastní příběhy inspirované obrazy Petra Sýse, které jsme mohli stříhat, lepit a jakkoliv dotvářet. Pak už hurá do spacáků a film Kniha života. Usnuli jsme opravdu pozdě,protože jsme se museli u filmu smát, což nám ale nezabránilo být vzhůru opravdu brzy. Po dobré koláčové snídani jsme si pobalili, uklidili a venku jsme se sešli u ohniště, abychom si přečetli a ukázali své včerejší příběhy. A už tu byli rodiče. Hurá! Domů!
Comments