Jak jsme si povídali o rodině a jménech

Tak jsme se zase všichni sešli při ranním kruhu. Rádi jsme se viděli. Čekal nás další učící se týden. A tak jsme se do toho vrhli.

Při češtině jsme si hráli s měkkými a tvrdými slabikami, vymýšleli jsme slova, podle toho, co nám padlo na kostce za slabiku, ve dvojicích jsme si vyplnili těžký pracovní list a pak jsme si napsali ještě těžší diktát na měkké a tvrdé souhlásky.

Druhý den jsme na kartičky psali jména a příjmení všech členů rodiny i zvířátek, na které jsme si vzpomněli. Z kartiček jsme si pak skládali rodokmeny. Ve čtvrtek jsme si ještě znovu vzpomínali na jména našich příbuzných. Pro někoho to bylo těžké. Kartičky máme doma, tak si je můžeme s rodiči ještě doplnit a rodokmen znovu poskládat. Od teď si budeme dávat dobrý pozor na psaní velkých písmenek ve vlastních jménech. Ve čtvrtek jsme si vymýšleli věty a příběhy s podmínkou. Třeba všechna slova musejí začínat na P, nebo slova za sebou jdou podle abecedy. Pak jsme si ve dvojicích nebo sami vymýšleli a psali vlastní věty. Také jsme si povídali a pak i psali, jaký má být náš kamarád nebo kamarádka a zjistili jsme, že představa každého z nás je v něčem jiná, ale v mnoha věcech stejná.

Při matematice jsme řešili úlohy s dřívky a nakonec jsme si s dřívky zahráli mikádo, vždy jsme si pak museli spočítat získané body. Řešili jsme také pavučiny, zapeklité úlohy s mincemi, řady s větším a menším počtem a hlavně jsme si vyráběli stovkovou tabulku a hráli jsme si s ní hádanky. Vždy nám některý tvar překryl čísla a my jsme museli uhodnout, která čísla jsou schovaná.

Ve středu jsme se vypravili do Ďáblického háje. Byla to předjarní výprava, kdy jsme hledali první lísky, pupeny a změny v přírodě. Kreslili jsme si, co jsme našli. Také jsme byli zkontrolovat naše krmítka na našem místě. Některá se už rozpadla. O jaru jsme si pak povídali i po obědě v Kokošce, to jsme si představovali, že jsme semínka a roste z nás strom.