Další týden jsme zahájili společným prvostupňovým povídáním o víkendových zážitcích. Nebylo to ale tak jednoduché, mohli jsme použít jen slovesa. Dalo nám to trošku zabrat, ale zvládli jsme to a sborem se shodli, že nám k těm slovesům ještě něco chybí. Že takto by si to mohl každý vyložit jinak.
První češtinu jsme zahájili rozcvičkou, ve které jsme přemýšleli nad slovem DOMOV. Počítali jsme písmena, slabiky, hledali samohlásky, vzpomínali na slabičnou stavbu slova. S Pepou jsme si pak přečetli příběh o tom, jak se o prázdninách vydal na cestu kolem Světa. V dalších dnech jsme se soustředili na opakování slovních druhů, přemýšlením nad rozdílem mezi městem a vesnicí, opakovali hláskovou stavbu. A taky si vyzkoušeli první dílnu čtení. Ta se nám moc líbí, protože si můžeme samostatně číst, co chceme. Hurá! I to společné přemýšlení nad tím, proč jsme si danou knížku vybrali, bylo moc zajímavé. A příště už si můžeme, tedy máme, nosit svou z domova.
Rozcvičky nás čekaly i na začátku hodin matematiky, například dlouhá řada čísel, ve kterých jsme hledali vizitky Abaku, tedy různé příklady. Nebo úlohy s dřívky. Nebo parketami. Prostě krátké úlohy, chytáky, hádanky, které mají za cíl nás vtáhnout do hodiny a nastartovat hlavu. Jinak jsme celý týden opakovali v učebnici i v pracovním sešitě, připomínali si různá prostředí a radovali se nad našimi počtářskými úspěchy. V pátek jsme ještě hledali nejkratší cesty mezi dvěma památkami nebo městy na síti. Úplně nejtěžší matematika nás čekala, když jsme vymýšleli, jak budeme spát na chystaném adapťáku. Po náročném přemýšlení se nám to ale povedlo.
Hned v pondělí po obědě nám Agnes představila nový předmět - projekt. Ten máme hned několikrát týdně a budeme v něm zkoumat různá témata ze světa kolem nás, která se budou střídat zhruba po čtrnácti dnech. Naším prvním projektem jsou mapy, především mapa České republiky, ale i ty další. V průběhu týdne jsme ji mnohokrát zkoumali a popisovali známá i neznámá města, hory, řeky. Také jsme ji zkoušeli kreslit z paměti a následně i s odběhnutím do kobercovky, kde na nás jedna velká čekala. Velmi se nám osvědčilo pomoc si sítí a nakonec jsme si zvládli vytvořit vlastní šablonu pomocí tvrzené průhledné fólie.
V úterý na nás čekal ještě jeden nový předmět, na který jsme se moc těšili. Informatika! Ale představte si, že jsme k ní vůbec nepotřebovali počítače. A ještě jsme ji strávili venku. Nejdřív jsme si vytvořili dvojice a postavili překážkovou dráhu. Pak ve dvojicích určili role robota a programátora a domluvili si mezi sebou pokyny. Mezitím se ještě v dráze usídlily chobotnička Linda a listonička Vilí. Roboti se pak podle pokynů svých programátorů vydali překážkovou dráhou, ale ouha! Některé pokyny se křížily, což vedlo k řadě veselých okamžiků.
No a ještě se zbývá podělit, kam jsme se vydali na expedici. Tentokrát jsme zůstali v Kokošce a pomáhali Želvičkám zorientovat se v našich prostorách. Všude jsme je provedli, vymysleli různé stezky a přichystali mapy, podle kterých po Kokošce, Salesiánském centru, celé zahradě a hřišti procházeli. To aby se u nás už nikdo neztratil. Tak zas příště!
תגובות