Jak jsme se vyrovnávali se situací, o které si nikdo nemyslel, že by kdy mohla nastat

V pondělí jsme se po dlouhé době, po lyžáku či po nemoci, setkali všichni v Kokošce. Nejdříve jsme si povídali o tom, co nám během doby, co jsme se neviděli, udělalo radost, a co nás naopak v poslední době rozesmutnilo. Všechno jsme si napsali na kartičky, které jsme si pak všichni mohli prohlédnout. Pak jsme otevřeli téma, které nejvíce rezonovalo celým týdnem – ruský útok na Ukrajinu. Zjistili jsme, že většina z nás o nedávných událostech slyšela. Řekli jsme si, co se vlastně stalo, co k tomu vedlo a jakým způsobem můžeme pomoci. S těmi, co chtěli, jsme o všem ještě diskutovali. Ale hlavně jsme se ujistili, že se máme rádi, a že se na sebe můžeme spolehnout. Nakonec jsme si začali tvořit krabičky proti trudnomyslnosti, abychom je měli po ruce, pokud bychom se někdy cítili smutní, či pokud bychom cítili zlost. Taky jsme se zapojili do výzvy našich drahých Salesiánů. Každý, kdo chtěl, mohl si vystřihnout holubičku a tu ozdobit takovým způsobem, který vyjadřoval jeho myšlenky o Ukrajině. Objevilo se mnoho ukrajinských vlajek, ale i několik vzkazů a básní.

V úterý jsme pak měli matematiku a angličtinu, po které jsme dále vytvářeli naše krabičky. Po obědě jsme pak dělali antistresové míčky z balónků a mouky – Kokoška pak vypadala jako starý mlýn, ale výsledek stál aspoň na chvíli za to! Možná ale budeme muset přijít s lepší strategií výroby, aby se nám tak jednoduše neroztrhly.

Ve středu jsme se vrhli do učení, ale předtím jsme si ještě Ráno hráli se zrcadlem. Leželo nejprve velké, kulaté uprostřed koberce, a my jsme vymýšleli, co nám připomíná. Zmrzlé jezírko, studnu moudrosti či portál do jiných světů. Nejprve jsme se jen tak oťukávali, ale pak jsme zrcadlo nechali putovat po kruhu a mohli jsme se do něj na sebe usmát a pak i říct, co se nám na sobě líbí. Vlastně to dokázal jen málokdo, mnoho z nás se zrcadla tak trochu bálo. Druhý den tu bylo zrcadlo zas, a tak jsme se do něj dívali, zdravili se, vítali jsme se, ve dvojicích jsme po sobě opakovali pohyby jako v zrcadle a pak jsme se i ve dvojicích do zrcadla chválili.

Ve čtvrtek jsme se krom učení věnovali masopustu a půstu. Povídali jsme si o tom, kde se masopust vzal, jaké jsou typické masky v průvodu a jak je to vlastně s tím maso-půstem. Nakonec jsme si říkali, čeho bychom se byli schopni na 40 dní vzdát, aby to byla pro nás výzva, ale zároveň, abychom to dokázali dodržet. A tak se do půstu Kokošáci pustili. Někdo se vyhýbá sladkému, jiný hraní na telefonu a někdo zkusí být naprosto upřímný. Tak schválně, jestli se nám to povede!

V češtině jsme si s páťáky zkusili opravit velmi těžký text a začali jsme si vysvětlovat, jak psát koncovky v přídavných jménech. V poznávání druhů přídavných jmen jsme pak pokračovali i další den. Čtvrťáci pomocí kalendáříčků určovali kategorie u podstatných jmen a pokračovali ve své knize vzorů podstatných jmen. Třeťáci pokračovali ve vyjmenovaných slovech po P a k tomu se ještě usilovně učili poznávat pády podstatných jmen. Druháci se pokoušeli najít v textu všechny chyby a text pak správně přepsat, a samozřejmě pokračovali v procvičování párových souhlásek.

V matematice druháci se třeťáky zakreslovali čtverce, obdélníky a později i jiné tvary do čtverečkové sítě a určovali jejich obvody a obsahy. Druháci pak stavěli z dřívek řady čtverců a přemýšleli, jak jejich počty budou narůstat. Třeťáci se věnovali parketám a pravidelnostem v násobilkových obdélnících, za podmínky, že se mění pouze pravé dolní číslo. Páťáci zkoumali vztahy mezi čísly. Počítali jsme s triádami, čtvercovými čísly a objevovali možnosti Vennových diagramů. Čtvrťáci se pustili do dělení jednociferným číslem a hledají svůj způsob zápisu, se kterým se jim bude dobře pracovat. Ve volných chvílích jsme se pokračovali na přípravách Výstavy architektů. Máte se na co těšit!

V pátek nás všechny překvapila óóóhromná sněhová chumelenice. Bylo to takové překvápko, že jsme se málem nedostali do školy. O to víc jsme si to ale užili o přestávce venku. Po angličtině a matice jsme si poslechli začátek Lucčiny knihy, moc jsme ji chválili! Pak si větší chvíli poslechli další část Temné dívky a s vervou se pustili do psaní vlastních textů. Teda aslespoň většina, někteří začali ilustracemi. Mladší si představili své rozečtené knihy, holky třeťačky se pak pokusily psát vlastní texty.


Tak se držme a mějme se rádi!



28 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše