top of page

Jak jsme se nemohli dočkat Vánoc

Od prvňáčků


Poslední dva dny před vánočními prázdninami jsme si užili krásně! V pondělí jsme si při ranním kruhu povídali o našich rodinných zvycích, které dodržujeme na Štědrý den, o tom, jestli držíme půst a co jíme k večeři, kam chodíme, co děláme. Četli jsme si krátkou bajku Zvířecí sněm, kdy zvířátka zapomněla, proč se vlastně Vánoce slaví, straka třeba chtěla hodně šperků, osel hodně jídla a vůl hodně šampaňského. A tak jsme si povídali i o tom, proč jsou pro nás Vánoce důležité. A abychom si připomněli to nejdůležitější, vydali jsme se na představení Cesta do Vánoc, souboru Loutek v nemocnici do Městské knihovny. Bylo to moc krásné, zářící hvězdy, duhové kulisy, krásné písně a nádherné loutky, Příběh začínal stvořením světa a pokračoval narozením Ježíška. Po obědě jsme si zahráli a zazpívali několik koled a všichni jsme si vystřídali všechny nástroje.


Druhý den jsme si užili poslední předvánoční angličtinu s Magdou, ochutnali jsme tradiční polskou štědrovečerní oplatku a povídali si při tom, proč ji jedí. Pak jsme se změnili v návrhátory titulní stránky pohádky, kterou psala Dana. A stvořili jsme tak pro vás dárek. Je dobře, že Dana miluje třpytky stejně jako my, měli jsme je úplně všude. Pak jsme si ty naše obrázky pěkně vzájemně pochválili.Byly tak nádherné! A když jsme uklidili třpytky, dostali jsme ještě každý super časopis s legem nebo gormity a hned jsme si všechno začali skládat. Po obědě pak přišli nejstarší a na nás na všechny už čekal v kobercovce stromeček s dárky pro Kokošku. Tolik nádherných knih jsme nikdy pohromadě neviděli! Postupně jsme je rozbalovali, posílali po kruhu a prohlíželi si je a ještě zbyla chvilka se i do některé začíst. Ale to nejlepší nás ještě čekalo večer. Společná kavárnička v kostele U Jákobova žebříku. Zatancovali jsme, zazpívali a hlavně jsme byli spolu!


Krásné Vánoce a šťastný nový rok!!!


Naposledy v tomto roce mezi třeťáky a čtvrťáky


Náš chodící kalendář Miky, v pondělí prohlásil, že do Vánoc nezbývá už ani týden a do prázdnin jen dva dny. O to víc jsme si je spolu užili. Ráno bylo zahájeno společným celokokoškovým kruhem, během kterého jsme zapálili i čtvrtou svíčku na adventním věnci. K té příležitosti jsme sdíleli, co pro nás Vánoce vlastně znamenají. No a protože jsme byli všichni, mohli jsme provést výzkum, jaké cukroví jíme, jaké zvyky v rodině dodržujeme, jestli jíme kapra, lososa nebo řízky a také, jestli jíme čočku na Štědrý večer nebo na Nový rok. Výsledky byly hodně různorodé. Následně jsme se všichni vydali na loutkové představení o tom, jak se přihodilo, že Vánoce vůbec slavíme. Po obědě se Agnes vydala za nejstaršími a my byli zbytek dne s Krištofem.


Na úterý jsme se moc těšili. Byl to totiž poslední den ve škole a to znamenalo dvě věci. Že si budeme rozdávat dárky a že konečně najdeme vánoční poklad. K němu nás od prvního prosince vedly různé šifry, které jsme každý školní den objevovali na nástěnce. Některé byly jednodušší, jiné zamotaly hlavu i dospělákům. Agnes to ale občas popletla a dala nám špatnou nápovědu, nebo zašifrovala dvakrát to samé slovo za sebou. To ale vůbec nevadilo. V úterý jsme už žádnou šifru nedostali, za to musel každý hledat část skládačky, abychom mohli společně objevit, kde je ten poklad schovaný. A našli! Byl přilepený pod deskou stolu, na kterém stál náš stromek. Našli jsme v něm karetní hru Sabotér a zvířátkovou gumu pro každého z nás. Pak začalo předávání dárků. Nejprve jsme předávali dárky těm, které jsme si předem vylosovali. A většině z nás se povedlo dobře odhadnout, co by tomu druhému udělalo radost. Po předání i zbylých dárků jsme si pochutnávali na cukroví a vánočce a hráli různé hry. Po obědě jsme se úplně všichni potkali v kobercovce, kde na nás čekal stromek i s knižními dárky. To byla paráda! Takových knížek!


Večer ještě proběhla poslední vánoční kavárnička, na kterou jsem tentokrát mohli i my, Kokošáci. Proběhla netradičně v kostele U Jákobova žebříku a bylo to moc príma. Každý přinesl něco dobrého, zazpívali jsme pár koled a holky nám ukázaly své taneční představení. Měli jsme tak příležitost se naposledy v tomto roce potkat, popovídat i si pohrát venku na sněhu.


Už se těšíme, až se zase všichni potkáme v roce 2023. 🙂




31 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page