Od prvňáčků
V pondělí ráno jsme si udělali v kobercovce hned dva kruhy. Vnější kruh, který se nehýbal a vnitřní, kde se děti posouvaly a každá z dvojic si rychle vzájemně povyprávěla, co kdo o víkendu zažil. Nakonec jsme každý řekl, co nás nejvíc zaujalo z toho, co jsme se dozvěděli.
Spolu se staršími jsme pak vzpomínali na společné nakupování z minulého týdne. Počítali jsme peníze, co nám zbyly, i ty, co starší vydělali, povídali jsme si, co si kdo koupil a hlavně o tom, jaké byly strategie prodejců. Přišli jsme na to, že není sleva jako sleva, a že slevová kartička, kterou jsme si mohli koupit za 100 korun a dostali jsme za ni slevu 20 nebo 50 korun, prostě pro nás výhodná nebyla.
V úterý po angličtině jsme si zase povídali o svých vybraných výzvových kartičkách s dovednostmi. Většině se nám daří je plnit. Povídali jsme si o tom, kdy je vhodné používat tichý hlas a kdy můžeme a máme mluvit hlasitěji. Mnoho z nás se neumí tiše chovat, třeba v jídelně, a vlastně pořád křičí. Povídali jsme si také o pomáhání si nejen mezi spolužáky, ale také doma v rodinách, a o tom, že ani žádná maminka ani paní učitelka není služka, aby po nás uklízely věci, co házíme po zemi, jak Vili z legrace napsala.
V češtině jsme se pustili do pravidelného psaní psacích písmen do druhé písanky. Někteří to stihneme ve škole, někteří potřebujeme trochu času i doma. Učíme se také číst malá tiskací písmena. Napsali jsme si celou abecedu velkými i malými tiskacími písmeny (ta malá jsme jen obtahovali) a ke každému jsme vymýšleli a zapisovali slova. Učili jsme se také vymýšlet, číst i psát slova se slabikami di, ti, ni a dy, ty, ny.
Začali jsme si také číst druhý díl paní Láryfáry a knížku Neboj, neboj.
V matematice jsme házeli kostkami a zapisovali šipkové příklady, řešili jsme úlohy s neposedy a vymýšleli jsme si další podobné pro spolužáky. Porovnávali jsme vagónky a přemýšleli nad parketami.
Ve středu jsme si ráno četli v knížce Neboj..a pak jsme se do Atria Žižkov vypravili na stejnojmennou výstavu. Výstava byla super. Nejprve jsme se báli - nebáli strašidelných zvuků v tmavé jeskyni, pak jsme u velkého kulatého stolu tvořili smajlíky různých emocí z provázků a pak ze slizu a různých knoflíčků a hřebíků a hodně jsme si při tom povídali nejen o strachu. Také jsme si zahráli hru, kdy jsme vždy zkameněli - jako jsme se lekli, třeba divočáka nebo dinosaura nebo jednorožce, také jsme křičeli strašidelné zvuky do mikrofonu, které se ozývaly v té jeskyni. A nakreslili jsme si strach do sešitku, co jsme dostali. Ve škole jsme si pak do něj každý napsal, čeho se bojíme a spolu jsme si pak o tom povídali. Ve čtvrtek jsme si pak kreslili Plakát snění pro dobré usínání a zahnání nočních můr.
Při společném celokokoščím kruhu jsme si povídali s kartičkami tučňáčků. Hledali jsme na nich obrázky, situace, které nám pomohly vysvětlit 2. kokoščí hodnotu Zodpovědnost.
Pracovali jsme také s Kokopisníkem, nadepsali jsme si další měsíc do kalendáře a společně jsme přemýšleli o tom, co jsme se naučili a kreslili jsme si smajlíčky podle toho, jak se nám co ve škole dařilo naučit.
Při pátečním společném kruhu se třeťočtvrťáky jsme tentokrát popustili uzdu fantazii s otázkami : Jednou za den můžeš na hodinu zastavit čas. V kolik hodin ho zastavíš a proč? A Jsi vynálezce a můžeš vymyslet automat na cokoli. Na co bude a proč? Klidně si doma vymyslete svoje otázky..
Mezi třeťáky a čtvrťáky, tentokrát od Terky, Stely a Agnes
V pondělí po kruhu jsme měli chvíli času se věnovat věcem, které jsme minulý týden nestihli, třeba měsíčním expedicím. Pak jsme se ale pustili do takové zvláštní hry. Alča, jako velký odvážlivec, šla čekat za dveře, zatímco my ostatní jsme ve třídě schovali takovou malou dřevěnou kostku. Alča pak měla tuto kostku najít hned dvakrát. Poprvé jsme ji při hledání “pomáhali” tak, že když se od kostky vzdalovala, tak jsme spustili negativně, jak to nemůže najít a že je úplně vedle. Když se ke kostce blížila, tak jsme hned mlčeli. Alča hledala a hledala, ale nakonec nenašla. Pak nám povídala o tom, jaké to pro ni bylo. V druhém kole jsme už skutečně pomáhali. Když se Alča ke kostce blížila, povzbuzovali jsme ji a podporovali, zatímco když se vzdalovala, zmlkli jsme. A tak Alča našla kostku, a to dost rychle. Pak jsme si společně povídali o tom, které z těch dvou hledání pro nás bylo příjemnější a čím to bylo, že Alča kostku při druhém pokusu hned našla. Po přestávce venku jsme měli Projekt s Krištofem, během kterého jsme se bavili o penězích, za co se nejvíc utrácí a co si za své peníze kupujeme.
V úterý jsme začali matematikou jako vždycky. Třeťáci pracovali s číselnou osou a přemýšleli, které ze zvýrazněných čísel je doplněné číslo nejblíže, například jsme doplnili 3 a pak zakroužkovali 0. Čtvrťáci mezitím zkoumali, jak funguje čínské násobení, na což tedy většina přišla u jednoduššího příkladu, ale u toho těžšího to zprvu nevycházelo. Museli tedy ještě přijít na to, z jaké strany výsledky zapisovat. Při angličtině nám Terka předvedla svůj dům snů a začali jsme s Magdou probírat hodiny. Při češtině pro nás zase Agnes vymyslela rozcvičku. Tentokrát jsme měli na tabulku napsat co nejvíc vyjmenovaných slov, ve kterých jsme pak hledali podstatná jména a slovesa. Vyjmenovanými slovy jsme se zabývali i později, třeťáci objevovali ta po M a čtvrťáci si připomínali, jak je to s těmi předponami VY/VÝ a slovy po V.
Expediční den proběhl tentokrát v Kokošce, kde jsme se spolu s nejstaršími museli dohodnout, jak budeme fungovat na horách, takže jsme se rozdělovali do skupin na vaření. Prvně jsme zkoušeli se rozdělit pomocí hry Molekuly, hejbejte se, ale spousta dětí nebyla spokojena se svou skupinkou, takže jsme tomu věnovali další čas, aby byli skoro všichni spokojeni. V těchto skupinách jsme pak vymýšleli, co bychom mohli připravit k večeři a snídani. Zároveň jsme dost počítali, protože nebylo možné překročit rozpočet 100 Kč na osobu, včetně snídaně! No a pak už jenom vymyslet program.
Ve čtvrtek s námi byla Markéta, protože Agnes nebylo dobře a zůstala doma. V pátek ale už byla s námi ve škole. Co jsme dělali v pátek si už moc nepamatujeme, ale po společné poradě jsme přece jenom dali něco dokupy. V angličtině jsme pokračovali v učení se hodin, což je pro některé z nás trochu těžké. V matice si čtvrťáci vymýšleli vlastní příklad na čínské násobení a třeťáci počítali různé příklady, jejichž výsledky zakreslovali na osu. V češtině jsme objevovali, jak vypadají slovesa, která ovlivňuje čas. Jak vypadají tvary sloves, které se už stali, které se dějí a které se teprve stanou. A to vše jsme hledali ve větách, které jsme sami vymysleli o naší třídě. Největší radost jsme měli, když se věta: “Za chvíli půjdeme ven.” stala skutečností. Taky jsme si dávali jsme si dokupy Kokopisník a četli si, jako každý pátek.
Comments