Poslední týden už byl tak trochu prázdninový. V pondělí jsme si jako vždy trochu popovídali, uklidili jsme si boxíky a pořadače a vydali jsme se na výstavu do Kunsthalle, nové galerie v budově bývalé trafostanice.
Navštívili jsme multimediální výstavu Kinetismus: 100 let elektřiny, která zachycuje vývoj umění od prvního uměleckého využití motorizovaného pohybu a umělého světla až po informační technologie a digitální umění současnosti. Jejími čtyřmi klíčovými oblastmi jsou kinematografie, kinetické umění, kybernetické umění a počítačové umění. Děti byly nadšené z mnoha interaktivních exponátů, jako bylo kolo, na kterém projížděly virtuální krajinou, místnost, kde ztrácely ponětí o prostoru, obří panel, na kterém se zobrazily jejich výtvory. Viděly mnoho světelných, zvukových, prostorových exponátů. Jako vždy je zaujal i místní obchůdek. Super výstava i pro vás!
V úterý jsme si s Bárou Matouškovou vyráběli z marcipánu a dortového fondánu zvířátka, kytičky a pokoušeli jsme se realizovat i jiné nápady, a hezky jsme se tak rozloučili s celoroční výtvarkou. Děkujeme! Pak jsme se vydali na blízkou kozí farmu, dovnitř jsme se bohužel nedostali, ale zato jsme zachránili velkou vodní želvu, která lezla po silnici. Odpoledne pak většinu čekala oslava Márových narozenin a po ní rozlučkový táborák. Sešli se tu s námi i nové děti do budoucí první třídy a pár nových páťáků a šesťáků, s rodiči. Josef za doprovodu všech našich dětí zazpíval své dvě hitovky, holky se pak přidali se svým Joshem a Prokop perfektně zarecitoval Bleší olympiádu. Pak už se povídalo, děti pobíhaly a občas si i něco zazpívaly spolu s Dášou.
Ve středu hodně pršelo a nakonec jsme parádně zmokli i my, ale na tři hodiny, co jsme byli v Zoo se počasí podařilo. V klidu jsme si prohlídli spodní část Zoo, zašli jsme se podívat na výstavku zvířecích bobků, pak jsme se šli do Darvinova kráteru seznámit s novým zvířetem vačnatcem vombatem, který má mimochodem bobky ve tvaru krychliček, a byl tak hodný, že se k nám po chvíli otočil i čelem, abychom si ho mohli pořádně prohlídnout. Je moc roztomilý. Také jsme byli opravdu jen kousek od rodinky klokanů, hodujících na dubových větvičkách. Viděli jsme zblízka orly i supy i spousty jiných ptáků a také pro velký úspěch zase strašidelné obří velemloky. Konečně také došlo i na dětskou Zoo, kde děti krmily kozičky až do jejich úplného nakrmení (koziček, ne dětí). Někdo se dokonce projel i vláčkem pro mrňata. Děkujeme Prokopovu tátovi za doprovod.
Ve čtvrtek nám pak nastal poslední rozlučkový den školy. Nejprve jsme po dlouhé době otevřeli naši krabici přání a přečetli jsme si, co jsme si přáli tento rok ve škole zažít. Většině se přání splnila! Pak jsme si napsali přání na prázdniny, rozdali jsme si fotky i dárečky. Chvíli jsme se proběhli venku a pak už jsme si tam nachystali slavnostní ovocno-koláčovou hostinu a po ní už jsme konečně dostali vysvědčení. Po rozloučení nám už opravdu začalo docházet, že začínají prázdniny.
Krásné prázdniny všem!!