Jak jsme byli trošku nervózní

Jsme v polovině ledna a pomalu se nám blíží konec pololetí. Proto jsme se hodně ohlíželi za tím, co jsme poslední měsíce zažili. Taky jsme se věnovali přípravám na hodnocení a přezkoušení, které na většinu z nás čekalo v pátek. Procházeli jsme svá portfolia, třídili materiály a přemýšleli nad svými silnými stránkami, jak jich můžeme využít a v čem se naopak můžeme zlepšovat.

V úterý a ve středu jsme se ale věnovali hlavně projektu, tedy pokusům a vynálezům. Nejprve jsme si povídali o tom, proč jsou vlastně vynálezy a pokusy důležité a jak nám v našem životě pomáhají. Pak jsme se pomocí losovátek rozdělili do tří skupin, vybrali si pokusy, které jsme si chtěli ve středu vyzkoušet a naplánovali svůj postup. Ve středu nás našimi pokusy provázela Daniela, protože Krištofovi nebylo moc dobře. Přišla se ale podívat Anežka, protože byla moc zvědavá, jak nám to jde. A šlo! Zkoumali jsme účinky živočišného uhlí, vytvořili si vlastní moře i sopku, zkoušeli uhasit plamen svíčky pomocí octa a kypřícího prášku, snažili se oklamat perspektivu a mnoho dalšího. Jeden pokus jsme dokonce zapomněli v mrazáku, tak jsme místo porovnávání, která směs zmrzne nejpozději, měli cukrovou, slanou a octovou zmrzlinu. :-) Některé pokusy nám vyšly dobře, jiné hůře, a tak jsme hodně přemýšleli, čím to je a co bychom příště měli udělat jinak. Protože práce v náhodných skupinkách byla pro některé náročná, věnovali jsme dost času i její reflexi. Každý z nás na papírek napsal konkrétní ocenění pro někoho z našeho týmu. Také jsme přemýšleli nad tím, co můžeme příště sami udělat, aby se nám i ostatním v týmu pracovalo lépe.

Ve čtvrtek se nám konečně vrátila Dana, to bylo ale radosti! Je moc príma, že může být zase s námi. :-)

Pátek byl jiný než obvykle, protože jsme měli vzácnou návštěvu. Z naší spřátelené školy Nadějkov přijela paní ředitelka Jana, aby s námi strávila den a podívala se, co všechno umíme. Povídali jsme si s ní o tom, co nás baví a co nám jde, a co děláme, když nám něco nejde. Vždycky s námi byla Dana, nebo Anežka, takže jsme nebyli tolik nervózní. Ostatní mezitím četli, psali, kreslili nebo všelijak tvořili. A taky dlabali koláče, které nám Daniela s Anežkou přinesly! Vlastně to byl príma týden. :-)