Od přvňáčků
Začalo nám jaro! Hurá! Tolik jsme se těšili, až budeme venku na sluníčku. A tento první jarní týden se opravdu vyvedl krásně. V pondělí jsme si při kruhu povídali, co jsme o víkendu museli dělat a co jsme chtěli dělat sami od sebe i o tom, že i to první, má svůj velký význam a je někdy i docela fajn.
Při pondělním projektu jsme se rozdělili do dvojic mladší se starším a vypravili jsme se na Badatelské měřící putování. Odměřovali jsme odměrným válcem v mililitrech, měřili jsme délku svých prstů v milimetrech, obvod pasu krejčovským metrem v centimetrech, šířku kobercovky, výšku lavice…měřili jsme teplotu a zapisovali čas, povídali jsme si o dvojramenných vahách, o jednotkách času, teploty, objemu i délky a zabrousili jsme i trochu do historie.
A celý týden jsme slavili jaro. Po Kokošce jsme hledali obrázky květin, učili se je poznat, ty jarní pak i najít v přírodě. Povídali jsme si o zvířecích mláďatech a přiřazovali je k rodičům a všechny tři jsme se snažili pojmenovat. Poslouchali jsme hlasy ptáků z CD, a snažili jsme se je pak zaslechnout i v lese.V pátek jsme si je pak pustili ještě jednou a nakreslili jsme si u toho společný plakát ptáčků. Učili jsme se o kytičkách i krátké říkanky a zahráli si s nimi hru. Při výtvarce s Bárou jsme dělali obrázek jara z krepových papírů.
Ve středu jsme se pak vypravili do Ďáblického háje. Cestou jsme sledovali stopy strašné příšery, všímali jsme si kytiček a ochočili jsme si ploštice. V lese jsme si malovali každý svůj strom a pracovali s pracovním listem popleteného lesa. Bylo tam moc krásně. Po obědě jsme si povídali s Márinčinou maminkou tak trochu o odlišnostech, o tom, když člověk je sám se svou jinakostí, o toleranci, a zahráli jsme si i hry. Ve čtvrtek jsme se pokusili společně splnit i úkoly rozvěšené kolem hřiště, které připravila Lenka pro starší. Spoustu jsme toho věděli a na obrázcích poznali.
V pátek při kruhu jsme spolu přemýšleli, kam bychom se vydali, kdybychom měli stroj času. Mnozí z nás jsme chtěli znát bližší či vzdálenější budoucnost, mnozí by naopak v minulosti navštívili své mrtvé předky.
V matematice jsme řešili šipkové úlohy - schody, kreslili jsme plány staveb, dělili jsme na tři stejné části a schovávali polovinu pod misku. Vysrřihovali jsme dečky, porovnávali vláčky a zahráli jsme si zase autobus. Tentokrát nastupovali a vystupovali ženy a muži, tak to bylo trochu těžší ke sledování.
V Pepovi jsme si četli o jaru a plnili kytičkové rébusy i hádanky a samozřejmě jsme se naučili i nová psací písmenka a také jsme si přečetli několik dalších příběhú z Indigových pohádek.
Mezi třeťáky a čtvrťáky, tentokrát od Agnes s velkou pomocí ostatních
Pondělní společný kruh jsme i tentokrát věnovali sdílením o tom, co jsme o víkendu zažili. Učíme se tak mluvit před docela velkou skupinou lidí, mluvit přiměřeně nahlas i rychle, mluvit k věci. Také se učíme naslouchat druhým a trpělivosti. Tentokrát jsme odpovídali na dvě otázky:“Co jsme dělat nechtěli, ale museli?” a “Co jsme dělali a chtěli?” Odpovědi druhých pro mě byli ohromně zajímavé. Měla jsem totiž pocit, že je zas o kousek lépe poznávám. Taky jsme mluvili trochu o odpovědnosti a povinnostech. Ve třídě jsem pak Kokošáky o zpětnou vazbu k tomu, jak je učím. Asi jsem na to šla příliš složitě, protože jsem ji dostala jen od Terezky. Tak to musím zkusit zase jindy jinak. Po velké přestávce venku jsem šla učit naše nejstarší. Od Dany a od dětí ale vím, že v Projektu pokračovali v měření a vážení a odměřování a zkoumali různé jednotky.
V úterý jsme společně začali mou oblíbenou ranní půlhodinkou, při které se dohání, co není hotové, doplňuje se Kokopisník, případně se procvičuje všechno možné. Každý si může vybrat. Velmi oblíbené je počítání s roboty, češtinářské mandaly nebo třeba opakování hodin. Pak jsme se pustili do matematiky, kdy jsme nejprve s čarodějnicí Armidou vařili další lektvary. Tentokrát nás ale horké a studené kameny čekaly v kobercovce, takže kromě počítání Kokošáci procvičovali i paměť. Čtvrťáci se pak pustili do dopočítávání různých rozměrů čtverců a obdélníků, zakreslovali je do sítě a počítali obsah. S třeťáky jsme se pustili do objevování, jak funguje odčítání pod sebou. A zjistili jsme, že nejlepší kontrolou je sčítání pod sebou. V češtině jsme se pak pustili do tvorby volebních plakátů. Chybí nám totiž ještě to naší třídní zvíře. Při psaní pětilístku jsme si zopakovali, co jsou to přídavná jména a slovesa a taky jsme vymýšleli, proč bychom dané zvíře měli volit a volební slogany. Volit budeme ale někdy později, protože se nám tvoření protáhlo.
Ve středu jsem v Kokošce nebyla, ale od dětí jsem se něco málo dozvěděla. Expedice tentokrát proběhla převážně v Kokošce, kam za Kokošáky dorazila Eva, maminka od Márinky. Měli tak možnost se něco dozvědět něco o Lince bezpečí a svých emocích. Z naší třídy tu možnost nakonec využilo hrozně málo dětí, což mi přijde dost škoda. Kvůli různým dohadům a průtahům a nedohodě bylo obtížné stihnout výpravu do Ďábličáku. No, tak snad to zvládneme příště lépe, třeba nám pomůžou naše třídní pravidla.
Ve čtvrtek jsme začali naším velkým celokokoščím kruhem, kde v poslední době diskutujeme naše hodnoty. Tentokrát jsme se k tomu ale nedostali, protože jsme mluvili o Matějově přechodu do třídy nejstarších. Pak jsme se s Kokošáky pustili do Putování za písmem, kde jsme zkoumali písmo Féničanů. Přemýšleli jsme, kde a kdy bychom je asi našli a jak fungovala abeceda bez samohlásek. A taky procvičovali naše psaní. Během matematiky jsme s třeťáky pokračovali v odčítání pod sebou, kde jsme se zaměřili na přechod přes desítku. Čtvrťáci zkoumali kapitolu Práce s daty a počítali, na co měli zrovna hlavu. Myslím si, že vyhrály pyramidy s neposedy.
V pátek jsme se zaměřili hlavně na přípravu k tripartitám. Kokošáci se pustili do sebehodnocení v podobě “terčíků” a rovnání portfolií. Těším se, až si je společně u tripartit prohlédneme.
Comments